lupráce
Za Háje jste přebor chytal víc než osm roků. Co se stalo, že jste se rozhodl odejít?
Už jsem byl na Hájích dlouho, a v práci taky, proto jsem se rozhodl udělat změnu. Kromě fotbalu mě v Čechách nic nedrží, tak jsem začal pátrat a našel jsem si v Rakousku práci. Upeklo se to během měsíce, takže to byla rychlovka. Budu dělat nedaleko Innsbrucku.
Co vás do Rakouska přivábilo a na jak dlouho tuhle zkušenost plánujete?
Našel jsem si práci jen na tuhle zimu. Dělat budu v lyžařském areálu, někdy třeba u vleku, jindy jako instruktor. Takže to vidím, že v cizině zůstanu tak nějak do května. Uvidíme, jak to pak bude dál.
Říkáte, že jste v pondělí chytal a v úterý odjížděl. Stihl jste se vůbec se spoluhráči rozloučit?
Určitě ano. Byl prodloužený víkend, hráli jsme v pondělí, takže v pátek jsme si byli sednout. Rozlučka byla, řekl bych, celkem povedená. (směje se) Ale dokopná po konci podzimu už bude beze mě.
Po takových letech končíte. Jak jste se cítil, když jste šel ze hřiště?
Byla tam samozřejmě nostalgie, přece jenom jsem byl v klubu řadu let. Nebylo to moc příjemné, když jsem věděl, že končím. Neodcházelo se mi lehce, ale chtěl jsem změnu, zkusit něco nového a teď přišla ideální chvíle.
A vy budete nějaký čas bez fotbalu…
Chtěl bych, aby to tak nebylo. Budu žít kousek od Innsbrucku a určitě tam bude šance si jít na jaře někdy zahrát a zatrénovat. Teď ale nemá cenu tohle řešit, protože i rakouské soutěže budou mít zimní pauzu.
Co vám říkal váš náhradník Lukáš Provazník? Neměl poznámky ve stylu: Konečně mě pustíš do branky?
On je u nás v klubu teprve od léta, takže tu roli náhradníka neplní zase tak dlouho. Navíc měl zápasovou praxi, když odchytal všechno za béčko. On mi popřál hodně štěstí a to samé přeji i já jemu. Je dobře, že se na jaře v přeboru rozchytá. Chytat umí, tak bude mít šanci to ukázat. Myslím, že má třeba i na vyšší soutěž.
Kdy mu pozici jedničky zase vezmete?
Jak už jsem říkal, návrat je v plánu nejspíš někdy v květnu. Ale nepředpokládám, že by mě trenér hned vzal do áčka a postavil do branky. Já budu pochopitelně rád, když mi po návratu dá trenér nějakou šanci třeba za rezervu.
Když Háje zahrávaly v posledních letech penaltu, chodil jste je kopat vy. Kdo od vás převezme střeleckou štafetu?
O penaltách jsme se teda při loučení nebavili. (směje se) No, snad si Háje na jaře nějakou penaltu kopnou. Myslím, že si trenér v týmu určitě vybere, jsou hráči, co penalty umějí kopnout. Vím to, zkoušeli jsme je na tréninku. A když bude nejhůř, tak si to zase vezme můj náhradník. (směje se)
Během podzimu jste dostal od špílmachra týmu Janouška pěkný dárek na rozloučenou v podobě vlastního gólu skoro z půlky. Na to si v Rakousku asi vzpomenete, že?
Chudák Jirka. Několikrát se mi za to omlouval, chtěl řešit situaci fotbalově a ukopl se. Je to vynikající fotbalista, to vědí všichni. Akorát má smůlu v tom, že tenhle gól si lidi budou pamatovat. Že dal takových parádních gólů pět, to bohužel lidi zapomínají.
Jak jsem již zmiňoval, náhradníky jste mezi tyče za ta léta skoro nepustil, ale ve vítězném finále Poháru PFS jste nechytal. S odstupem vás asi mrzí, že jste u historického úspěchu klubu chyběl, ne?
To je pravda, byl jsem nemocný a přišel se aspoň na to utkání podívat. Často si na to vzpomenu, ale nic víc s tím udělat nemůžu.
S jakými pocity se s vámi loučil trenér Procházka a co říkal na to, že přednost dostávají lyže?
Tak já s fotbalem přece ještě nekončím, nejsem tak starý (usměje se), to ještě nehrozí. Trenér to věděl, že mám lyžování rád. Musel si zvyknout na to, že minimálně tři týdny v roce prostě budu na lyžích. Teď jsem ho taky popichoval, ať mi pak drží místo, až se vrátím.
Budete v kontaktu s týmem?
Určitě, teď v době internetu to není žádný problém, můžeme si zavolat přes skype. Navíc si budu muset zařídit volno, abych se mohl na stránkách svazu podívat na poslední zápas Hájů. I když budu v Rakousku, tak kluci budou pod dohledem. A pak jim můžu napsat, jak to vypadalo. Doufám, že to zvládnou. Budu jim na dálku držet palce.
René Machálek