lupráce
Toto hodnocení se vztahuje pouze na naše nulapětkové hřiště. No a protože jsem špatně počítal (občas bych měl s klukama zajít do školy a zopakovat si první třídu), šlo nás osm, což je nejobtížnější počet na střídání. Původně jsmě chtěli vzít sedm dětí :-).
Hrálo se na docela dlouhé hřiště, které, myslím, nevyhovovalo hlavně soupeři, protože se o to méně dostal k naší bráně. V tomto zápase se ukázalo, jak moc nám dává soutěž Elite fotbalové průpravy. Hráli jsme rychleji, důrazněji, dominovali jsme v soubojích jeden na jednoho (i soupeř tam však měl pár hezkých okamžiků jeden na jednoho, vybavuji si, jak hráč ve čtvrté čtvrtině projel mezi dvěma našimi hráči). Hlavně, a to musím vypíchnout, jsme vše řešili fotbalově, a to i před vlastní bránou. Perfektně hráli brankáři, kteří suprově rozehrávali. Třešničkou na dortu byl výjezd Tomíka (z pozice brankáře), kdy prokličkoval celé hřiště a skóroval. Viděl jsem, jak i ptáci se v letu na chvíli zastavili a tleskali svými křídly.
Neuvěřitelná byla také přešlapovačka Fíly u naší brankové čáry. Tohle byl jasný rozdíl mezi námi a soupeřem. Klukům samozřejmě narostlo sebevědomí a dovolovali si věci z tréninků, na které mají v Elitě méně času. Pojďme je v tom však podpořit, protože jsem viděl, jak byli všichni nadšení, že i ze zadních pozic si dovolíme skvělé věci. Pro děti by přeci neměl být rozdíl, kde si kličku udělají, oni si ji chtějí zkusit. Tomuhle jste dopomohli i hodně vy, rodiče, že v těchto náročných chvílích nestresujete kluky, aby to odpálili a vidíte, že časem se to naučí.
No a nyní pravidla. Nechci zde nikoho napadat, jen bych rád, aby, pokud si soupeř bude číst tento článek, se na nová pravidla znovu podíval.
Problém nastal, když trenér a zároveň rozhodčí domácích při našem autu upozrnil naše kluky, ať si míč položí a vyjedou. Slušně jsem za ním přišel a řekl mu, ať jim neradí, že naši kluci se rozhodnou sami, zda míč hodí či vyjedou. On mi odvětil, že se smí pouze vyjíždět. Já zase reagoval (jako spoluautor těchto pravidel vím, co je tam napsáno), že se smí i vyjíždět, i rozehrávat i vhazovat. Odpověď byla, že podle nových pravidel to tak není. Ano, před jarní částí soutěže byla změněna pravidla, právě tak, aby se děti mohly rozhodovat, co udělají, protože doposud to v pravidlech bylo napsáno velice nešťastně.
Na druhou stranu, vše zlé je pro něco dobré. Kluci tím pádem jen vyjížděli a řešili tak velmi těžké situace, které by jinak vyřešili vhozením. Z 90% byli ve vyjetí úspěšní, což mne velice mile překvapilo. Přesto chci, aby jen nevyjížděli, ale ať se sami rozhodnou. Kolikrát bych i já vyřešil situaci jinak, ale já to nevidím z jejich úhlu pohledu. Jejich rozhodnutí respektujme a pokud je opravdu nešťastné, tak ho lehce zkorigujme.
Změny pravidel pro jaro 2013:
- hrací doba je pevně daná v MPř na 4x12 minut
- brankář může i z "autu" vyjíždět od své vlastní brány
- aut je prováděn třemi způsoby: vyjetí, vhazování, rozehrávka nohou
- z autu branka neplatí (Tomík se rozčiloval správně, na druhou stranu si Dukla JM branku zasloužila, protože v první čtvrtině ji vstřelila po poněkud necitlivém odpískání čtvrtiny, kdy se situace mohla dohrát), a to ani po vyjetí --> musí následovat přihrávka
Chyby se stanou, ale pojďme se z nich ve prospěch dětí poučit. To je mým cílem, proč to sem píšu.
To jsou asi základní úpravy pravidel. Mají napomoci rozvoji dětí. Někteří budou reagovat, že se pravidla furt mění, kdo si to má pamatovat a ať už se to přestane stále měnit. Já si však myslím, že tyto změny musely přijít, neboť se v praxi ukázaly jako platné. Pokud chceme posouvat náš fotbal kupředu, stále přemýšlejme, jak pracovat na tom, aby změny byly pro děti prospěšné.
Zápasu se zúčastnili: Alex Klymskyj, Štěpa Stříbrský, Dan Borecký, Tomík Kolář, Honza Maršák, Simon Větrovec, Danýsek Murk, Fíla Prachař