lupráce
1) Zhodnocení podzimu
Podzim hodnotíme pozitivně, co se týče přestavby týmu, v kategorii mladších žáků, jsme vlastně oproti minulé sezoně přestavěli 70% základní sestavy a některé automatismy chtějí zkrátka čas, výsledkově a bodově bychom čekali více, protože víme, co hráči dovedou, jenže máme problém s proměňováním gólových šancí, pak je tu syndrom všech kategorií na Hájích, protože to se u jiných týmů nevidí - inkasování stupidních branek, na to jsme specialisté. Mile nás překvapil i přechod na velké hřiště, kde si nevedeme špatně oproti mnohem starším hráčům. Spokojenost vládne s progresem některých hráčů, kteří se z role střídajících, a ne moc hrajících hráčů dostávají výš v týmu a upevňují si svou pozici a tím tlačí na dříve nedotknutelné, z čeho jako trenéři máme radost, na druhou stranu je to vztyčený varovný prst pro ty mnohem talentované, že nejen talent stačí k tomu, aby mohli hrát, že je potřeba hlavně tvrdá dřina a mít to srovnané v hlavě!
2) Nejlepší zápas + nejhezčí moment
Je strašně těžké vybrat z 55 zápasů ten nejlepší, mezi nejlepšími zápasy byly kupodivu i některé, které jsme i prohráli, pro diváky napínavé kolikrát do posledních minut, neučíme děti bránit jedno gólové vítězství, nebo remízu, raději prohrajeme o dvě branky, ale nebudeme zalézat před branku. Nejhezčí momentů bylo k vidění spousta, vždy se to odvíjí i kolik prostoru dostanete od soupeře, jakou hraje hru, zdali preferují technický styl hry nebo důrazný, my máme technické mužstvo, které i když se to zlepšuje, tak mu prostě nevoní tvrdá hra, která je kolikrát od některých soupeřů za hranicí, bohužel se netrestá a nechrání se techničtí hráči, což se mě, jako trenérovi nelíbí, protože v další herní situaci bude hráč volit jednoduché řešení a zbavení se míče místo řešení jeden na jednoho.
3) Nejhorší zápas + nejslabší moment (chvíle, situace)
Nejhorší zápas a nejslabší moment, jak se to vezme, kolikrát se můžete snažit sebevíc, ale nejde to, ale i během podzimu jsme našli pár zápasů, kdy by trenér vlétl do šatny a některým utrhl hlavy, jenže nejde to J. Třeba první zápas v přeboru, vedeme 2:0 minutu před pauzou, neproměňujeme jednu šanci za druhou, máme z toho prču, někteří si myslí, že jsou mistři světa a hle najednou, prohráváme o dvě branky my, je to celé o hlavách. Poté jsou tu zápasy, kdy se snažíte třeba hned druhý zápas na Dukle Jižní město, kdy nám soupeř dá dvě branky ze dvou střel a my jich máme 25 trefujeme tyče, břevna, rozhodčí nepíská jasné fauly ve vápně, obrací situace a Vy s tím nic neuděláte. Nejslabším momentem ve hře jsou rozhodčí, starší generace to má, jak se říká na párek, aby bylo na párek a pivo a dle toho to vypadá, raději překousnete chyby mladých rozhodčích, který se to učí, než chyby od zkušených rozhodčích, ale pokud to chci pískat z kruhu a udělat pohyb tři metry doprava a doleva, tak musím jít pískat mini přípravku a lidově, tam si to odstát, ne pískat žáky a kazit radost ze hry, tam se očekává pohyb a cit, ne že rozhodčí je ten hlavní na hřišti, tam jsou hlavní postavou hráči, rozhodčí má být neviditelný, což se bohužel během podzimu nestalo, pokud je faul v pokutovém území, tak se má pískat, je jedno jestli pro domácí nebo pro hosty, jestli vedete 10:0 nebo prohráváte 0:10, to samé znalost pravidel. K tomu bych přidal i některé fanoušky, kteří nepochopili projekt neberte nám naši hru, fandit ANO, ale trenéři jsou na střídačce, ne v hledišti, o vulgárních výrazech některých fanoušků, když někam přijedeme je škoda mluvit.
4) Spokojenost s herním výkonem
U našeho týmu je herní výkon závislý dle toho, jak se vyspinkáme, jestli do růžova, nebo někdo něco provedl cestou na zápas a dostal ještě huláka. Jsou zápasy, kdy hrajeme jako z partesu, pak jsou zápasy, kdy bych si na střídačce vykopal kanál a odplazil se. Je to vše jen o hlavě, trenéři připraví tým, vysvětlíme si, i co na některé protivníky platí, ale chceme to být my, kdo bude určovat tempo hry, bohužel naši hráči jsou teď v telecím věku, kdy jen oni všechno ví nejlépe a ostatní jsme moulové, kteří zrovna mají potřebu se vypovídat, ale co by je hráči poslouchali, oni přece ví, vše nejlépe.
5) Spokojenost s umístěním
Před sezonou jsem udělal analýzu našeho týmu a soupeřů, podle toho jsem odpověděl, kde bychom se chtěli pohybovat reálně. Tou odpovědí byl střed tabulky, i když vím, že máme na víc, na druhou stranu se v týmu A i B protočilo za podzim 25 hráčů, v přeboru jsme očekávali víc, zbytečné ztráty se soupeři, které jsme měli přehrát, tudíž zde je zklamání, v druhé soutěži jsme uprostřed, i zde jsme mohli mít více bodů, ale zde vládne větší spokojenost. Celkově mohu říct, že kvalita soupeřů jde nahoru, oproti minulé sezoně, kdy jsme vyhrávali proti starším i o deset branek, tak je milejší odehrát zápas a třeba prohrát 2:1, to dá hráčům mnohem víc než lehké vítězství. V kategorii starších žáků jsme uprostřed tabulky také, tam nás jedna administrativní chyba stála tři body, poté bychom byli hned pod stupni vítězů v kategorii, kde to hrají převážně 02, zvláště první týmy.
6) Plán na zimu – co zlepšit, náplň tréninků, na co se zaměřit, čeho se účastníte (zimní liga, turnaje)
Plán podzimu zní jasně, krmit děti, tak jak krmí kuřata, aby nám nabrali váhu a výšku, protože jsme mezi ostatními týmy za trpaslíky, ale ne teď trochu vážně. Již třetím rokem pracujeme na zpevnění středu těla hráčů a na dynamice, technice …. Teď už budeme dbát i na taktických věcech, aby si hráči plnili své povinnosti v daný moment na daném postu, který hrají, po kondiční stránce nejsme na tom špatně, ale vždy to může být lepší a lepší, z výsledků testů před vánoční pauzou panuje spokojenost, je vidět, že výsledky a časy jdou nahoru. Určitě budeme pracovat na zdokonalování herních situací a dovedností jedinců, jak po technické, tak hlavně pohybové části. Dalším důležitým prvkem bude mentální koučink, můžete mít natrénováno, talentu na rozdávání, ale když máte v hlavě piliny a myšlenky na stavění bábovičky, tak Vám je vše k ničemu, naopak, když vše je v hlavě ok, tak se talent lépe rozvíjí to samé i na tréninku chápete vše mnohem rychleji. Naše tréninková náplň – budeme se scházet jednou v tělocvičně, dvakrát venku na hřišti a díky práci jednoho z rodičů, máme možnost vyměnit cvičení, které jsme do teď dělali ve squashi za individuálnější přístup, vytvoříme si čtyři skupiny hráčů po sedmi, kteří budou na hodinu chodit trénovat kruhové tréninky, kde budou mnohem více pod drobnohledem a dá jím to více. Účastníme se zimní ligy, kde hrajeme v kategorii mladší žáci i starší žáci na domácím hřišti, dále nás čekají přátelská utkání s týmy, které hrají ligu, jak slečny, tak i chlapci, poté nás čekají soupeři z okolí, a týmy fotbalových akademií, jak ve hře 7+1 i 10+1. O Velikonocích vyrazíme do zahraničí, mělo by to být Rakousko, je tam klidněji než v Německu, kde bychom měli odehrát turnaj ve hře 10+1. Účastnit se ho budou celky z Dánska, Rakouska, Německa, Itálie, Švýcarska, Francie, Chorvatska. Plánujeme spojení ještě s jedním týmem, abychom zaplnili autobus, navíc to chceme udělat tak aby mohli jet i hráči, kteří se nedostanou na hřiště, ne každý má v tuto chvíli ty schopnosti na to, aby mohl odehrát zápas na takové úrovni, ale rád by zažil tu atmosféru, jak to funguje a vypadá na takovém turnaji. Plánem na jaro je získat rychle body, uklidnit se a poté protáčet i méně vytížené hráče, protože nikdo nikdy neví, zdali i z toho největšího spáče jednou nebude opora.
Celkově jsme za podzim odehráli v 7+1 – 39 zápasů s bilancí = 23 – 3 – 17 s celkovým skórem – 227:102 a k tomu jsme přidali v 10+1 14 zápasů s bilancí – 7 – 1 – 6 s celkovým skórem 44:44. Na hřišti jsme strávili jen v zápasech 3800 minut. Železným mužem byl Alex, který strávil na hřišti 2405 minut a hned po něm Vili který odehrál o 70 minut méně, i zde je vidět, že dochází k přestavbě, to jsou kluci kteří většinou střídali a teď si pomalu upevňují svojí pozici, šanci kterou dostali nepustili, tak by to mělo vypadat, při tom na soustředění jsem jim oznámil že s takovým přístupem by mohli nosit jen vodu, takže díky kluci, ale nejen Vám díky – poděkování patří všem, kteří tomu dávají maximum, někdy stačí i snaha, to že to nejde napoprvé, podruhé, potřetí, je normální, ale důležité je vytrvat a stále to zkoušet, nikdo učený z nebe nespadl, každý se učí, nejen hráči, trenéři, fanoušci – každý z nás může udělat chybu, jen si ji musíme říct a příště ji neopakovat a zvolit jiné řešení, jak to udělat lépe a ku prospěchu, jsme jeden tým, kde má každý svojí roli, někdo větší, jiní malou, ale nikde není psáno, že se role nemohou obrátit. Ještě jednou všem děkujeme za podzim!!! Díky hráčům, rodičům, vedením, trenérům, ale i hlavně lidem, kteří se o to starají v klubu a nejsou tolik vidět, jako jsou správci a samozřejmě i poděkování patří soupeřům, protože bez nich by to nebylo nikdy ono.