lupráce
1. Hodnocení jara
- ·Hra 7+1
Co se týče hodnocení jarní části ve hře 7+1, tak zde vládne téměř spokojenost, podařilo se nám oproti podzimu ustálit sestavu, do které se postupně dostávají další hráči, kteří dokáží nejen hru oživit, ale kolikrát být platnější hráči než některé opory. Během jara jsme odehráli spoustu zápasů, některá utkání byla jako na houpačce a obzvlášť v přeboru, jsme neměli špatný herní projev, ale výsledky se nedostavili, až ke konci jsme zabrali, při tom v druhé soutěži nebyl problém se střílením branek, i když jsme měli kolikrát méně šancí než v přeboru, ale dokázali jsme je proměnit. Bohužel si nedokážeme vysvětlit proč, protože jsme měli vyhrát rozhodně víckrát i přeboru, kvalita kádru tady na to je, jen si to musí někteří ještě srovnat v hlavě, protože ta dělá hodně.
- ·Hra 10+1
Zde jsme to měli jako přípravu na následující sezónu, dokáži si představit, že půlka našeho kádru je připravena na hru na velkém hřišti proti stejně starým hráčům, poté jsou tam i mimoni, kteří musí zabrat, co se týče pohybu na hřišti. Tato parta měla ještě čas, pro ně bude ta samá soutěž, co hráli ti zdatnější letos, kde jim budou vypomáhat naši starší kluci, aby měli čas hru pochopit a přenášet věci z tréninku, ale neznamená to rozhodně, že by každý, kdo přijde na trénink měl jisté místo v zápase, musí tam být vidět perfektní přístup a k tomu musí chápat i hru, už nejsme přípravky, ale přecházíme do starších žáků.
2. Nejlepší zápas – nejhezčí moment
- ·Hra 7+1
Kupodivu mezi nejhezčí zápas řadím opět zápas, ve kterém jsme nezvítězili, ale odehráli snad nejlepší zápas jara. Mohl bych zde zařadit vysokou porážku Tempa, či vítězství nad prvním celkem tabulky v á třídě, ale vrátím se k zápasu s Meteorem, kdy proti nám nastoupil komplet ligový výběr, stejně staří kluci, i přes dvě penalty a nějaké další sporné momenty jsme si vytvořili až nečekaně gólových šancí a do poslední chvíle, jsme drželi do té doby první celek v nejistotě, hráčům i hráčkám jsem poděkoval, protože pokud se má prohrát, tak s hlavou nahoře, i když to bolí. V tom zápase vyhrála i zkušenost soupeře, který věděl, kdy si jít do vápna pro penaltu, to našim ještě chybí, jako je změna tempa při hře, ale to chce čas, na to musí přijít sami, nějakou představu máme i my, ale na hřišti jsou vždy jen hráči, kteří si hru upraví dle dění na hřišti. Nejhezčích momentů byla spousta, kdybychom je jmenovali, budeme tu asi ještě zítra.
- ·Hra 10+1
Zde bych hodnotil nejlepší výkon se Spartou, co se týče druhého poločasu stejně jako utkání se Satelicemi, kdy jsme hráli moderní fotbal po zemi, s holkami jsme již nedokázali proměnit vyložené šance, se Satelicemi se nám to povedlo, kdy jsme se po krásných akcích otočili utkání. Nejhezčí momenty ze zápasu se Satelicemi gól v podání Jury, který vzal halfolejem křižný pas od Týká a trefil to úžasně, další pěkný moment byla branka Alexe, který napřáhl z dobrých 26 metrů a trefil šibenici, to jsou branky, které si člověk pamatuje a nesmím zapomenout ani na tyká, který si krásně poradil s obranou Modřan, kdy se mu spoluhráči sice nabídli, ale do ofsajdu, tak to vzal na sebe a z pravé strany seběhl na levou, kde si míč zasekl na pravou nohu a vymetl šibenici.
3. Nejhorší zápas – nejhorší moment
- ·Hra 7+1
Mezi nejhorší zápas bych zařadil utkání s Motorletem, za první poločas patří našim absolutní pochvala do času 36:30 kdy jsme podcenili jednu situaci. Kdyby poločas skončil šest nula pro nás, nikdo by nic neřekl, ale tato branka nás trochu dostala na kolena spolu s rozhodčím, který pískal, jako poprvé v životě. Během utkání jsme přišli o Kubíka, poté si Alex nedal prášky proti alergii a bylo hotovo, kluci se snažili, ale soupeř na rozdíl od nás, do čeho kopl, tak to skončilo v brance, na rozdíl od nás, kdybychom netrefili i prázdnou branku do léta. Nejhorší moment výkony některých rozhodčích, ale hlavně co předvádějí někteří fanoušci týmů, to by chtělo silný žaludek. Mezi nejhorší moment pro kluky bych zařadil utkání s Xaverovem, kdy jsme vedli po dobrém výkonu, ale soupeři jsme dopomohli k otočení zápasu tím, že jsme si vstřelili dvě vlastní branky.
- ·Hra 10+1
Zde si marně snažíme vzpomenout, že bychom měli lidově řečeno zápas blbec, ono se to těžko hodnotí, možná tak trochu zápas na Braníku, kde jsme dostali dvě branky z postavení mimo hru, kdy se zápas bohužel hrál v týdnu a jak nám i soupeři, to mávali na pomezí kluci, kteří prostě nevidí vše a mladý rozhodčí to také nezvládl, ale jen díky výsledku, to můžeme označit jako zklamání, hráli jsme tradičně proti starším, kdy zkrátka proti silnějším a rychlejším hráčům musíme hrát chytřeji, tak jsme snad nasbírali nějaké zkušenosti, ze kterých bych byl rád, abychom čerpali v následující sezóně, protože i ten nejhorší zápas slouží do budoucna, jako učební látka, co udělat lépe, kde se zlepšit, hráčům ukáže mnohem více nedostatky než výhra, kdy si myslí, že jsou neporazitelný, ale nedávají do toho vše, a nejen v zápase, trénincích. Každé utkání či trénink začíná již po ránu, kdy je základem správná snídaně, správné stravování, důkladný spánek, který slouží, jako regenerace, až si i toto uvědomí všichni, posuneme se mílovým krokem dále.
4. Spokojenost s herním výkonem
- ·Hra 7+1 a 10+1
Herní projev se oproti podzimu ustálil, změnili jsme rozestavení, hráči pochopili nějaké nové úkoly na hřišti a vše si sedlo, ne vždy to sice vycházelo výsledkově, občas to i skřípalo. Představa trenéra je, že bychom to byli my, kteří budou diktovat tempo hry, jenže nehrajeme hru na herní konzoli. Jako se vyvíjí náš tým, tak se vyvíjí i soupeř, na tréninku se Vám ukáží někteří hráči v perfektním světle, ale v zápase, než dojdou na hřiště, tak mají bobky v trenkách, při tom jediné přání trenéra je, ať předvedou to, co předvádí v tréninku, naopak ti, kteří jedou trénink na půl plynu v zápasech zase ukáží více a jsou tahouny, představa je, aby každý v týmu trénoval na 150 % a hrál na 200 %. Skutečnost je, že jsou to stále děti, které si vše dělají podle svého, mají své nálady a navíc, dozráli do puberty, ale přes všechno se i tak perou statečně na hřišti a snaží se nám dělat radost, i když ne pokaždé je to dle našich, ale i jejich představ.
5. Spokojenost s umístěním
- ·Hra 7+1 a 10+1
Umístění, před sezónou jsem seděl s vedením a řekl jsem, jak to vidím a když se dnes podívám tak jsem měl naprostou pravdu, v přeboru jsme chtěli být do osmého místa ze čtrnácti týmů a skončili jsme osmý, při lepším podzimu to mohlo být v silné konkurenci mnohem lepší umístění. V á-třídě jsme skončili na čtvrtém místě ze čtrnácti, se ztrátou čtyř bodů na třetí, při tom na jaře jsme prohráli v této soutěži jediný zápas, to díky tomu, že jsme si dali dva vlastní góly, po podzimu jsme nechali hrát hráče, kteří mají na to, aby fotbalově rostli, obětují sportu vše a jsou mu oddaný a tohle byla odměna, k nim se postupně připojili i ostatní. Na velkém hřišti jsme již, neměnili tolikrát sestavu, jako na podzim, snažili jsme se sehrát a sestavu jsme dělali i podle síly soupeřů, aby to mělo význam pro všechny i zde jsme skončili v první polovině. Tudíž celkově panuje spokojenost, i když to mohlo být daleko lepší, bohužel jsme měli horší podzim než jaro, za které všem děkuji, že se kousli a dali do toho vše. Umístění je sice krásná věc, ale podstatné je to, zdali se hráči i něco nového naučí, jestli dokáží převést věci z tréninků do praxe, tudíž zde je spokojenost, ale ne sebeuspokojení, protože nás čeká spousta práce.
6. Plán na letní přípravu
- ·Přechod na 10+1
Jelikož nás čeká přechod na velké hřiště, tak nás čeká spousta práce, hlavně musíme zapracovat na hlavě u hráčů, práci s míčem, zpevnění celého těla, rychlost i koordinace, pohyb v prostoru. Rádi bychom přivedli šest až sedm hráčů, kteří budou od začátku přínosem pro náš tým a naši budou rychleji růst a ty slabší nebudou muset plavat hned od začátku ve vyšší soutěži, když by jim to mohlo ublížit, každý má svůj čas, hlavním mottem u nás je dobrá parta a fotbal musí hráči milovat, aby tomu dali vše. Nesmí se zapomínat, ale i na školní výsledky a slušné chování.
Závěrem bychom rádi poděkovali všem fanouškům za podporu nejen v soutěžních zápasech, všem hráčům, kteří si k nám chodili zahrát, trenérům za to, že jim to umožnili, i vedení, které se snaží pro nás vytvořit ty nejlepší podmínky, ale každý tým má své mravence, na které by se nemělo zapomínat, velký dík patří Vojtíškům, kteří se starají o hřiště a čistotu.