Na soupeřovu hru, zaměřenou především na prudké balóny po zemi středem hřiště kluci nenašli během 4 čtvrtin mnoho receptů, a tak jsme v zápase obdrželi mnoho gólů. A to především kluky velmi srazilo dolů po psychické stránce. Mnohdy to vypadalo, jako by nevěděli, jak s takovými situacemi nakládat. Často se pak ukazovala naše slabina v obsazování hráčů. Naši kluci vědí, kterého soupeře si obsadit při rozehře, ale tomu pak stačí udělat pár rychlých kroků od našeho zadního útočníka a má dost prostoru na to, aby si mohl dělat, cokoliv se mu zachce, protože my s ním nestíháme.
Směrem dopředu se nám dařilo o poznání lépe, než pohyb bez míče. Kličky, náběhy, nahrávky i střely, to vše nám zařídilo dohromady 11 vstřelených branek, což je rozhodně něco, na čem lze stavět a je vidět, že chceme útočit. Musíme ale umět stejně usilovně zabrat i směrem k naší bráně.
Často nás ale sráží docházka, ze 17 nominovaných dorazilo pouze 9 dětí, a tak jsme byli rádi, že nám Honzík Limberg, Šimon Větrovec, Domča Mareš a Fíla Prachař pomohli i přesto, že už v nohách měli jeden odehraný zápas.