lupráce
Na hřišti blíže k vchodové brance do hrací arény byl u týmu trenér Láďa. V prvních čtvrtinách jsme hráli hodně v chumlu. To bylo způsobeno i hrou soupeře, který hrál hodně u sebe. Kluci měli za úkol zkusit hrát roztaženě a zkoušet hodně kličky. V kličkách byl nejvíce aktivní Bertík, přestože ho ostatní kluci svojí aktivitou v kličkách doháněli. Naši kluci měli ideální možnost si vyzkoušet hlavně ty složitější kličky, na které jsme se zaměřili v týdnu na trénincích. Kluci si zápas užili a vstřelili krásných 22 branek. Nutno dodat, že soupeř měl na tomto hřišti mladší hráče a hráče, kteří s fotbalem teprve začínají. To jsme před zápasem nevěděli. Kdybychom to věděli dříve, mohli jsme postavit více vyrovnané hřiště, které by mělo smysl pro obě strany.
Na hřišti vzdálenějším od vstupní branky jsem byl u našich hráčů já. Ze začátku hráli kluci hodně u sebe. Neměli tedy místo na kličky ani na přihrávky. O to jsme se v průběhu zápasu bavili a myslím, že se to velmi zlepšilo. Co nám dělalo velký problém, byl pohyb na hřišti. No on tam vlastně ani nebyl. Kluci málo běhali. Když někdo zkusil individuální únik, tak ho vpředu nikdo nedoplnil. Na soupeře jsme nevyvíjeli tlak a nechali jsme ho často hrát. Za co naopak kluky chci pochválit je kličkování. Individuálně jsme se často prosazovali. Obvykle nevyzdvihuji jednotlivce, ale dneska zářil Kuba Málek. Co mě dále těší je, že někteří kluci si už automaticky zpracovávají míč do volného prostoru. Dnes se nám zápas na tomto hřišti moc nepovedl, ale chválím kluky za ty věci, které jsem už zmínil výše.
Zápasu se zúčastnili: David Brunovský, Tomáš Hadraba, Miky Konenčný, Péťa Leipold, Kuba Málek, Vojta Zlatník, Filip Bartoš, Filip Klusáček, Bertík Kubánek, Šíma Erdinger, Kryštof Břeský, Matěj Břeský, Mára Pešír, Matouš Petr
Ještě bych se chtěl vyjádřit k jedné věci. Týká se to trenéra hostů, kterého jsem měl vedle sebe na svém hřišti. Protože chování a celý projev hostujícího trenéra opravdu na hřiště nepatří. Během utkání byl agresivní a neuctivý i k mé osobě. Vše začalo, když náš hájecký hráč, který se přišel podívat na své kamarády, přiznávám, seděl moc blízko lajny. Trenér přišel dost blízko ke mně a začal na mě volat agresivním toném, že to není možné, aby tam stál. Vyslechl jsem ho a chtěl jsem našeho hráče požádat, aby se přesunul dále. Než jsem to stihl, vyhrkl na mě hostující trenér slovní spojení:" no co čumíš!!". To už náš hráč, seděl dost daleko od čáry neboť se bál. A tak jsem malému Enekovi nemusel nic říkat. Na trenéra hostů jsem reagoval slovy, ať se uklidní, že to není zapotřebí, aby se takto choval. Tuto větu jsem musel zopakovat několikrát, než se situace uklidnila. Na chvíli byl tedy klid. Později si náš hráč dal rozehrávkou z autu vlastní branku. Tato branka samozřejmě neplatí, to radujícího se trenéra nepotěšilo. Začal nám vyčítat, proč naše hráče neučíme jenom házet auty. Že je zbytečné vyjíždět nebo si přihrávat, protože ve starším věku budou muset auty jen házet. Pravidla v mladší přípravce, ale dovolují hráčům si vybrat ze tří možností a my to rádi využíváme. Dále nám bylo vytýkáno, že nemáme připravené hřiště. Nebylo označené vápno až ke kraji hřiště, kam se můžou dávat kužele. U nás je vápno opravdu velké, naši hráči i hráči soupeře vědí, že mohou chytat rukami i mimo vápno až ke kraji hřiště v mladší přípravce. Nýbrž naši hráči tyto situace řeší nohami. Poté jsme neměli údajně označenou půlku hřiště kuželem. Já myslím, že stačí takový ten bílý puntík, kde se obvykle na půlce rozehrává, ale zřejmě ani to nestačí… Když už jsem myslel, že je to od trenéra vše tak mě napadl s tvrzením, že náš hráč (Miky Konečný) chodí do 3. třídy a je tedy určitě starší než hráči ročníku 2006, protože jeho děti do 3. třídy ještě nechodí. Kdo zná náš školní systém, tak ví, že děti můžou do školy chodit od 6 lety.
To vše jsem napsal jen proto, aby fotbalové okolí vědělo, jak to probíhá i na zápasech našich dětí. Kdyby mi to vše řekl trenér někde v zázemí nebo po zápase tak to přejdu. Ale pokud se takto chová na hřišti, tak ovlivňuje hru dětí, které jsou z toho zmatené, a zbytečně je to rozptyluje při hře. Jsem sice o dvě generace mladší než tento trenér, ale při zápase se chovám slušně a s respektem k ostatním. Možná jsem naivní, ale doufám, že společnou prací toto chování na fotbalových hřištích dokážeme různou osvětou eliminovat.