lupráce
Co se týče herního projevu, určitě stojí za to vyzdvihnout a pochválit individuální technickou zdatnost. Kluci se bez výjimky nebojí kličkovat, podržet balon, a pak případně rozehrát, a to jak při útoku, tak v obranné činnosti. Bránění nám šlo velmi pěkně, což se projevilo nízkým počtem obdržených gólů (4x pouze jeden, jednou 2 branky). V útoku se dařilo zejména Ondrovi, který si vysloužil i individuální ocenění za nejvíce vstřelených gólů. Přihrávek tentokrát nebylo až tolik, občas se postupovalo spíše „chumlem“ než volným prostorem. Stejně tak se bude nadále pilovat souhru předních a zadních útočníků, což jsme na tomto turnaji zkoušeli podruhé v aktivním nasazení. Většinou na to kluci mysleli, sami si mezi sebou potvrzovali role, a to, že se občas zadní řada dostala dopředu, či naopak přední bránila, nemělo výraznější negativa, neboť kluci se přirozeně doplňovali, kde bylo v danou chvíli třeba. V neposlední řadě nám také moc pěkně „šly“ standardní situace, kde, aniž bychom to jakkoli trénovali, si kluci nabíhali do volných pozic a tvořili hru. V souhrnu tedy velká pochvala za 100% nasazení a odvedený výkon.
Závěrem pak ještě poděkování za podporu rodičů, která se občas z „fandění“ přelévala do „radění“, ale věřím, že i zde se budeme zlepšovat. Konec konců, názorný příklad jak vypadá onen extrém bylo možné si prohlédnout a poslechnout na straně trenérů některých ostatních týmů s non-stop vydávanými pokyny typu „doleva – nahraj – naběhni – vystřel …“ majícími pramalý efekt na předvedenou hru svých svěřenců.
Turnaje se zúčastnili: Vojta Sajler, Honza Moravec, Fíla Valo, Dan Adamec, Míša Holý, Ondra Mašek, Martin Sršeň.