lupráce
Remíza 1:9
Sobota 13:00, 8:45 Újezd UMT
SK Újezd P4 : Junior Praha 1:9 (0:1)
Oproti prvnímu zápasu se kluci daleko víc zapojili do týmu a na hřišti, ale i mimo něj již se spoluhráči čile komunikují a do hry přenáší to, co po nich chceme ve všech zápasech i při tréninku a to je komunikace. Ačkoliv kluci (ale i dvě technicky výborné holky) z Újezdu spolu hrají dlouho, tak jsou při hře nejvíce slyšet naši kluci, když si říkají o nahrávku, nebo se domlouvají, kdo kam půjde, kdo si koho pohlídá a kam si má kdo naběhnout.
Pokud bych měl ohodnotit kluky jednotlivě, tak Michal M., Alex a Martin si drží dlouhodobě celkem vysoký standard a hra na velkém hřišti jim sedí. Každý z nich má jinou silnější stránku. Alex je hodně běhavý a hodně se nabízí, prostě je ho plné hřiště. Michal zachovává klid, nahrávky jsou většinou adresné a směrem do obrany se nebojí souboje tělo na tělo. Martin je takový dělník. Tomu pořád říkám, že pokud se na něj vyloženě nezaměřím, tak o něm ani nevím. Ve chvíli, kdy se na něj cíleně dívám, tak odvádí strašnou spoustu práce směrem dozadu a hlavně hraje hodně zodpovědně, nebojí se postavit soupeři do cesty.
S Míšou Knotem jsem si po minulém zápase musel trochu promluvit o dohrávání a nevypouštění soubojů. Jsem strašně rád, že Michal toto velmi dobře vnímal a dnešní zápas byl z jeho strany o mnoho lepší. Dobíhal soupeře, nebál se dohrát souboje až do konce. Poklud si toto osvojí a bude takto pokračovat i dále, tak jeho výkony určitě porostou.
Honza odehrál první zápas a byl jsem až překvapen, jak si ve velkém prostoru dovolil jít do kličky i do soupeře. Oproti fotbalu 7+1 o hodně lepší výkon.
Na začátku jsem psal remíza 1:9??? Bohužel, stejně jako kluci ročníku 2005 na Hájích se i Újezd potýká s tím, že proti nám nastupují kluci ročníku 2004 a ten rozdíl jednoho roku je v tomto věku ohromně znát. Starším klukům toto podle mne moc do fotbalovosti nedá hlavně ve chvíli, kdy „prcky“ jednoznačně válcují. Na druhou stranu jsem rád za naše fotbalisty. Ti si díky tomu zahrají proti těžkému soupeři a zjistí, že se s každým dá hrát a určitě jim to do budoucna prospěje v důrazu, zdravé fotbalové agresivitě, technice, rychlosti a určitě i v nutnosti týmového pojetí hry. Hrát stylem vezmu míč, každý se ode mne odrazí a já si dám gól, je sice možná hezké pro rodiče, že jejich kluk dal sólo přes půl hřiště a gól, ale nic jiného mu to nepřinese.
Samotný zápas díky tomuto rozdílu začal z naší strany ustrašeně a opatrně, nicméně kluci sami zjistili, že výška není vše a hlavní je co umím s míčem. Po deseti minutách se hra vyrovnala, ale z ojedinělé akce na konci poločasu jsme dostali gól na 1:0. Do druhé půlky jsme nastoupili s odhodláním zápas otočit a soupeře jsme jasně přehrávali. Bohužel jsme při našem tlaku udělali hrubku v obraně, kterou soupeř potrestal gólem na 2:0 a v tu chvíli se opět projevila týmová skepse. Hlavy dole, ticho a poraženecká nálada. Než se nám opět kluky opět podařilo vyburcovat a přesvědčit je, že pro nás není důležitý výsledek ale předvedená hra, tak nám soupeř utekl na větší rozdíl. Vytýčili jsme si tedy nový cíl a to vstřelit aspoň jednu branku. To se nám záhy povedlo a všichni hned chtěli dát další. Hra se opět vyrovnala, chvílemi jsme na hřišti dominovali a soupeř se zmohl pouze na občasný rychlý brejk.
Pokud bych tedy zapomněl na těch smolných deset minut, tak pro mne zápas skončil jasnou remízou a tak tento zápas beru.
Sestava za Háje: Alex Mathouchahn, Martin Matějka, Michal Moravec, Michal Knot, Honza Plášil