lupráce
Jedním z nich byl zápas proti Modřanům a druhým bylo přátelské utkání proti Zlíchovu.
Bohužel, jak už se stává pravidlem, jsme se sešli ve značně sníženém počtu. I proto byli kluci nuceni odehrát oba zápasy v podstatě bez střídání. Ale alespoň si více zahráli.
Na hřišti, kde se hrálo proti Modřanům, byli kluci trošku zakřiknutí.
Soupeř byl mnohem dravější a chtěl mnohem víc vstřelit gól. Nutno říct, že hráči soupeřova týmu k této dravosti byli značně hecováni trenérem. U některých z našich kluků se však dravost postupem zápasu projevila a třeba takový Marťas po hřišti lítal jako drak. Někteří z nás však zůstali myšlenkami mimo po celý průběh zápasu a to byla škoda, protože díky dvěma vstřeleným brankám jsme mohli vidět, že soupeř není nepřekonatelný.
Na druhém hřišti, kde se hrál přátelský zápas proti Zlíchovu, to byla více méně jednostranná záležitost ve prospěch soupeře. Ale na to, že pro některé naše kluky to byl první velký zápas, jsme mohli vidět nějaké pěkné klíčky nebo úspěšně vybojované míčky.
I tak ale bylo vidět, že soupeř je lepší a vnímali to i kluci, kterým se ke konci i kvůli vyčerpání ani nechtělo moc v hraní pokračovat. Avšak i takové zápasy k fotbalu patří a kluci si z nich musí odnést maximum. Na nás trenérech je jim příště najít vyrovnanějšího soupeře.