1) Zhodnocení jara
Leč výsledkově se může jaro jevit jako neúspěšné oproti podzimu, náš herní projev se viditelně posunul kupředu, a to je něco, co nás trenéry těší a zajímá. Na jaře nás bohužel často zradila koncovka nebo výkonu chyběla nějaká jiskra, nějaké koření, které by se pozitivně promítlo i na skóre.
2) Nejlepší zápas + nejhezčí moment
Jako první mě napadá zápas proti Braníku, ve kterém jsme vstřelili náš rekordní počet branek (52) a konečně jsme zahráli dá se říct bezchybně a s chutí střílet góly. Nutno však podotknout, že soupeřovi chybělo pár opor. Důležitým prvkem v tomto zápase byla i výpomoc tří hráčů z ročníku 2010, kteří do týmu vnesli potřebné nasazení. Nasazení nám totiž mnohdy v zápasech chybělo. Jde o velmi důležitý prvek hry, který se často promítl na výsledné hře. Leckdy, kdy chuť hrát nechyběla, bohužel branky nepadaly, což kluky samozřejmě frustrovalo.
Dále bych rád vyzdvihl posun a pokrok našich „méně nastartovaných“ hráčů. Z výsledků pražské soutěže zlepšení na první pohled patrné být nemusí, výsledky v jihovýchodní lize byly však oproti podzimu lepší a herní projev (což je nejdůležitější) byl v obou soutěžích znatelně vylepšený. Vše kluci korunovali parádním výkonem na závěrečném turnaji jihovýchodní ligy.
3) Nejhorší zápas + nejslabší moment (chvíle, situace)
Těžkou ranou pro nás byl turnaj v Třebíči. Zde jsme v některých zápasech propadli i herně, ale hlavním problémem byla psychická síla a odolnost. Přitom hlavním rozdílem mezi naší hrou a hrou ligových mančaftů, kterých v Třebíči bylo mnoho, není technika či individuální dovednosti, ale je to nasazení a s ním spojená rychlost provedení čehokoliv. Nasazení je něco, co nám mnohdy chybělo po celou sezónu a díky absenci nasazení a chuti hrát jsme výsledkově selhali nejen proti výběrovým mančaftům ale i proti papírově srovnatelným nebo dá se říct i slabším týmům. Je ale nadmíru skvělé, že kluci mají možnost konfrontace s těmi nejlepšími týmy nejen z naší republiky. Někdy nás tato konfrontace stojí nějaký psychický šrám, ale i to ke sportu neodmyslitelně patří.
Avšak nejhorší situací během sezóny mi přijde konfrontace s fanoušky a trenéry týmu SK Motorlet Praha. Už jednou jsem se o této situaci rozepisoval a neudělám to znovu. Jen vzpomínka na tuto chvíli mě rozčílí.
4) Spokojenost s herním výkonem
V mnohých zápasech spokojenost s herním výkonem byla. Ve všech soutěžích myslím můžeme sledovat posun. Kluci hrají víc týmově a přichází nám do hry i nějaká taktika. I tak je v tomto věku nejdůležitější individuální hra. To je něco, na co se v tomto věku upírá největší pozornost a já jsem rád, že naši hráči jsou správně „drzí“ a dovolí si kličku i v situacích, kdy nám tuhne krev v žilách. A i přes případné neúspěchy se nenechají odradit a kličku zkusí klidně na brankové čáře.
5) Plán na letní přípravu – co zlepšit, náplň tréninků, na co se zaměřit
Hodně chceme zapracovat na větší soudržnosti kluků. Jsou navíc věci, které se v dětech a obecně v lidech hůře „spouštějí“ nebo „probouzejí“. Jednou z nich je vnitřní motivace k neustálému hraní se zápalem a střílením gólů. Vnitřní motivaci k fotbalu, sportu a zdravému životnímu stylu se v našich hráčích pokusíme probudit víc než kdy dřív. Věříme, že právě toto je cesta k většímu nasazení a k onomu potřebnému koření, které nám v zápasech leckdy chybělo. Tím se zlepší i naše výsledky a vyladí se nedostatky v herním projevu.
Příští sezónu nás čeká přesun na větší hřiště a systém 5+1. To pro nás znamená potřebu širší nominace na zápasy. Doufáme že i to může být pro kluky motivací. A zlepšením v individuálních dovednostech nám ukáží, jak moc si chtějí zahrát. Novému systému se nepochybně budeme hodně věnovat na soustředění, které je v tomto ohledu velmi podstatné. Věříme že právě na soustředění uděláme ten první správný krok směrem k skvělé sezóně.