Kategorie U8 byla naplněna 15 týmy, přičemž sobota byla naplněna utkáními ve dvou nalosovaných skupinách a neděle pak 4 zápasům se soupeři, kteří v sobotu dosáhli obdobného počtu vstřelených branek. Náš tým se postupně utkal s Tempo Praha, polskou Akademii 11, Zbrojovkou Brno, Vysočinou Jihlava, Spartakem Trnava a Hradcem Králové.
Kluci do prvního zápasu nastoupili řádně rozehřátí, a to proto, že jsme byli ubytováni v tělocvičně stejného areálu, a samozřejmě nešlo odolat tomu dát si před usnutím několik hodin fotbálku pro radost, stejně jako zahájit další den (tedy první hrací) obdobnou formou, a to již v 6:30 ráno! Rozcvičeni jsme tedy byli důkladně, nicméně zanechalo to určitý dopad na hladinu energie, která nám pak během dne trochu kolísala, a u někoho se pak spánek hlásil o slovo již raném odpoledni. Poučili jsme se z toho, a další večer si tedy před usnutím pro radost zahráli již jen hodinku.
Nyní již k hernímu projevu – sobotní zápasy trvaly vždy 18 minut, nedělní pak 24 minut. Pro nás tedy méně než co obvykle zažíváme v soutěžích, ale o to důležitější bylo hrát intenzivně. Jinak to ani nešlo - hrálo se non-stop s minimálním přerušováním. V tomto ohledu kluci podali brilantní výkon – rychlost rozhodování a řešení situací byla bravurní, hráli jsme od začátku ofenzivní fotbal s cílem tvořit hru a vypracovávat si gólové šance. Hráče v poli nám pak ve všech případech silně podporoval brankář, což je další významné plus a herní strategie, kterou již nějaký ten měsíc zvládáme na výbornou.
V prvních třech zápasech jsme tímto pojetím bez větších výjimek kontrolovali míč po většinu hrací doby a měli spoustu šancí. V koncovce to zpočátku vycházelo, u silnějších soupeřů jsme pak trochu bojovali s tím, že jejich brankáři byli „specialisté“, kteří si s malou brankou (hrálo se na házenkářské) dobře rozuměli a spoustu příležitostí nám pochytali. Obdržené góly nás tolik netrápily, protože často padly z nakopnutých míčů a celý turnaj nebyl o herním výsledku, ale o vstřeleném počtu branek, nicméně kluci měli trochu tendenci řešit výsledek, což pak mělo o to silnější negativní dopad na jejich „náladu“. Druhé tři sobotní zápasy nám totiž přichystaly soupeře z nejvyšších úrovní: Trnavu, Jihlavu a Hradec. Rovnou je možno podotknout, že první dva jmenovaní s výrazným náskokem gólově dominovali celému víkendu (v průměru >5 gólů/zápas), Hradec pak uzavíral top 5. Protože se v tu dobu začal projevovat úbytek sil, a obdrželi jsme rychlé góly, v těch chvílích nás pozlobila psychika (někoho více, někoho méně), což pak mělo další dopad i na ne zcela vyvedenou koncovku. Tak jak tak, kluci i tyto těžké zápasy odmakali, nikdo nevypustil žádný z četných soubojů, a zejména poslední zápas dne s Hradcem ukázal, že i proti ligovému týmu umíme zahrát vyrovnaně a skórovat – důkazem pak video vstřeleného gólu.
Video z turnaje ročníku 2009: U8 Třebíč open: Háje - Hradec Králové
Druhý den nás čekali papírově srovnatelní soupeři, kteří však na hřišti předváděli velmi aktivní hru, a nic tedy nebylo rozhodnuto předem. My jsme však prakticky během celého dne měli míč mnohem častěji na našich kopačkách, a přes jednu těsnou prohru dvakrát vyhráli a jednou remizovali. Mnohem důležitější však bylo, že jsme nastříleli 12 gólů, což by nás řadilo na dělené 5-6. místo v neděli dle počtu branek z celé soupisky. Ještě důležitější pak je, že se na tom podílel bez výjimky celý tým, neboť alespoň jeden gól či nahrávku na něj zaznamenal každý z kluků, většina se pak trefila několikrát. Obdobně, i při hře dozadu jsme byli disciplinovaní, byť to kolikrát bolelo, jak by někteří mohli vyprávět. Tím nejcennějším jsou však jistě odnesené zážitky a nabité zkušenosti do budoucna.
Závěr turnaje pak patřil děkovačce fanouškům (hájecký fanklub podporoval seč hlasivky stačily), ceremoniálu a focení za již opět silně pálícího slunce – ještě, že se všichni mohli ochladit nanuky od pořadatelů J .
Třebíč Open se tedy jistě vydařil, tak se můžeme těšit, zda budeme pozváni i příště.
DÍKY – Dane, Fílo, Honzíku, Járo, Martine, Míšo, Tomáši, Víťo, Vojto!!!