Na turnaji jsme odehráli dohromady 5 zápasů. Po celou dobu jsme mohli od našich hráčů vidět plné nasazení, dravost a spoustu kliček a nahrávek. Kluci se snažili otáčet hru, roztahovat ji a snažili se dávat co nejvíce branek. Za mě, jako za trenéra se mi všechny zápasy moc líbily. A to ať jsme je vyhráli nebo prohráli.
Nejhezčí zápas byl ale ten poslední, kde jsme hráli o 3. místo. Asi po 2. minutách hry jsme prohrávali 0:1. Od té doby mi přišlo, že kluci začali hrát na 110%. Díky své bojovnosti a šikovnosti, jsme během několika minut vyrovnali díky krásné střele Kuby Vondrouše pod břevno. Přestože kluci vyrovnali, bylo na nich vidět, že chtějí vyhrát. A jejich snaha přinesla po pár minutách ovoce, když Tomík Kantůrek po vybojování míče, šel po straně sám na brankáře, udělal úžasnou kličku, díky které položil brankáře na zem a následně dal gól. Kluci následně utočili, ale také hlavně bránili jako tým, všichni běhali nahoru a dolu až do poslední minuty.
Po konci zápasu propukla ohromná radost z vítězství a z bronzové medaile.
Chtěl bych poděkovat všem hráčům a hlavně také rodičům, kteří po celou dobu fandili klukům.
Turnaje se zúčastnili: Tomáš Kantůrek, Marek Zdeněk, Jakub Vondrouš, Jan Ehernberger, Matyáš Petrák, Tomáš Martínek, Lukáš Prachař, Martin Oráč.