Sice jste prohráli, ale chytil jste snad deset velkých šancí soupeře. Cítíte se jako muž zápasu?
Nepřehánějte, chytil jsem možná další dvě branky (do rozhovoru vstupují dva fanoušci stojící opodál, evidentně známí gólmana: Šest jsi jich chytil, možná čtyři). Tak vidíte, ti jsou nestranější než já. A navíc, gólman tam přece od toho je, aby něco chytil.
Jste spokojený aspoň se svým výkonem?
Na to, že jsem se před zápasem necítil moc dobře, to nakonec ještě dopadlo, teda co se týče mě. Výkon týmu v první půli nebyl nic moc, druhá byla určitě lepší. Už jsme si dokázali nahrát, dokázali jsme se tam k nim dostat. Určitě to asi bylo i soupeřem, který trošku polevil.
Není to smutné, když řeknete, už jsme si dokázali nahrát?
Myslel jsem to tak, že jsme v první půli dělali hodně nepřesností.
Směrem dopředu to nebylo nic moc, ale obrana držela. Soupeři jste navíc nabídli chybou první gól z penalty. Štvalo vás to?
To se zkrátka stává. Plyne to z toho systému, který teď pod novým trenérem hrajeme. Snažíme se i vzadu kombinovat, žádné dlouhé nákopy. Je tam hodně nahrávek.
Na podzim to v Třeboradicích bylo 0:0, ale nějaký čas vypadalo, že by zápas mohl skončit stejně i teď, když soupeř zahazoval šance a další jste chytil... Myslel jste na to?
Myslíte to tak, že soupeře ta penalta vysvobodila? Možná jo. Ale podle toho, jak ten zápas vypadal, to spíš byla otázka času, kdy oni dají gól. My jsme nehráli dobře a oni se k nám dostávali poměrně snadno. Dřív nebo později by se nějaká chyba stejně vyskytla a oni by ji využili.
Když jste se necítil dobře, to jste měl tušení, že to bude často jak na kolotoči?
Néé. Já jsem naopak rád, když to takhle v zápasech mám a hodně si zachytám. Ten horší pocit byl tím, že jsem byl den před zápasem ještě pracovně na Slovensku a měl jsem za sebou přejezd v noci. Byl jsem celkem unavený.
Ale do branky jste musel. Náhradník stál u brány a prodával lístky...
Lukáš má zlomenou ruku, bohužel. Ale už to vypadá, že tak za měsíc by mohl začít chytat. Teď znenadání naštěstí přišel jeden klučina, co s námi hrál snad před dvěma roky, zlanařili jsme ho, aby chodil chytat aspoň za béčko.
Možná si ale náhradník oddechl, že do branky nemusel. Vy jste si to tedy užil?
Mě to fakt baví, když mám hodně zákroků, tohle bylo přesně ono. Daleko horší je, když tam celý zápas jen stojím.
No, to se vám asi v téhle sezoně nestalo. Hrajete o záchranu. Je to nejhorší období za dobu, co jste v klubu?
Určitě. Tedy bodově nejhorší určitě. Ale jeden rok to bylo taky špatné. To se záchrana honila na poslední chvíli, v posledním utkání a bylo to snad o bod. Vždycky záleží na tom, jak dopadnou divize. Kdyby padal jeden, tak by to snad šlo, byla by tam šance, abychom nechali pod sebou Cholupice. Když bude padat týmů víc, tak to bude těžké.
Ale ve hře je ještě dost bodů. Můžete se utěšovat tím, že rozhodující zápasy vás teprve čekají, ne?
My nic nevzdáváme, to je jasné. Jdeme hrát a uvidíme, na co to na konci sezony bude stačit.
Trenér měl před startem jara hodně elánu, vlil ho i do vás, myšleno do týmu?
Určitě, mladý kluky to víc baví, víc na něj dají než na předchozího trenéra. Hlavně nám vnuknul nějaký systém a my se ho snažíme hrát, myslím si, že je to prospěšné.
No ale bude potřeba zvládnout ty důležité zápasy. Že porazíte Třeboradice se asi nečekalo...
Třeboradice byly prostě lepší. My nemáme kádr na to, abychom s tak silným soupeřem fotbalově soutěžili. I když třeba minulé kolo na Uhelkách jsme jim byli minimálně vyrovnaným protivníkem.
Slyšel jsem na tým chválu, jenže to vám body do tabulky nepřinese. Co vy na to?
Je to tak. (usměje se) Ale já věřím, že nesestoupíme a bude to rozhodnuté dřív než v posledním kole. Samozřejmě bojujeme. Dál to budou úplně jiné zápasy, tady byl rozdíl fakt velký.
Ale když jste snížili na 1:2, tam mohla přijít šance, nemyslíte?
Člověk věří furt, druhá půle byla lepší. A po tom gólu tam byla taková desetiminutovka. Nechci říct, že jsme byli lepší, to ne, ale relativně jsme hráli vyrovnaně. Škoda gólu před poločasem, ale to je takové kdyby. Na to se nehraje. Prohráli jsme a body musíme uhrát jinde.
Výkon gólmana očima trenéra Lukáše Růžičky:
„Byl to jasně náš nejlepší hráč. Když si někdo přečte, že chytil deset gólů, tak si řekne, že nás Třeboradice mlely, ale druhou půli kluci odehráli na hranicích možností. Uznávám, že gólových situací tam bylo hodně a Martin nás podržel.“
Proč trenér Hájů tentokrát nenastoupil?
„Jsem zraněný. Naposledy jsem tam šel na pět minut, ale nešlo to. Mám naraženou patu, není to nic vážného, ale každý krok bolí. V utkání s Třeboradicemi jsem to chtěl schválně pošetřit. Proti druhému týmu tabulky bych nečekal, že bychom mohli sahat po bodech. Samozřejmě jsem si to přál a chtěl jsem vyhrát, ale myslím si, že přijdou důležitější zápasy, kdy budu platnější. Na ty zápasy musím být stoprocentrně zdravý.“
René Machálek, sport.cz