lupráce
Dnešní zápas ve Střešovicích je těžké hodnotit, zvláště když není co. Herní neukázněnost, malé nasazení a zvláště neochota některých hráčů zabojovat po ztrátě míče, zapříčinila to, že po 17min.bylo prakticky po zápase. Tento tým zatím nehrál ani jednou v optimální sestavě, neustále některý hráč chybí, ať už vinou zranění nebo návštěvou nějaké oslavy, v neposlední řadě nevolností nebo nachlazení. Proto se musí improvizovat,hráči na nových postech nepodávají optimální výkony, hra je neurovnaná a v některých fázích chaotická .Musím ovšem podotknout, že soupeř věděl, co má hrát a v přechodové fázi nám dal lekci z produktivity. První branka padla po ztátě míče v prostoru před naší brankou, druhá po penaltě, kdy soupeř byl odstaven tělem od míče, ale šikovným pádem za přispění řvoucích diváků dopadl do naší šestnáctky, a třetí branka to byla ukázka naší neschopnosti, pokrýt hráče ve vápně při standartní situaci. To vše za pouhých 17min hry. Celkově jsme prohráli 4:1, když v 70min snižoval Šejnost z dorážky po prudké ráně Nezbedy z přímého kopu. Dnešní zápas nelze tedy hodnotit jinak než kriticky, vůbec nic jsme hrstce prokřehlých rodičů nepředvedli, a to mě jako trenéra nejvíc mrzí. V tréninku se věnujeme nácviku herních situací a v zápase předvedeme pouze nakopávanou, chyběla bojovnost, vůle po vítězství a nasazení. K tomu nasazení: nedivme se, venku jsou 2stupně nad nulou a chlapci až na jednoho nastoupí v trenýrkach,jaké může být nasazení, když je borcům zima. To vše a ještě neochota naslouchat na předzápasové poradě trenéra vedlo k tomu, že porážka byla naprosto zasloužená a pro nás ještě milosrdná. Záměrně nepíšu o našich třech šancích ,když jsme je neproměnili. Na závěr použiji slova p.Lisého cituji:děkujeme prokřehlým rodičům za účast a doufejte, že příště to bude lepší.