Na začátek musím pochválit kolovratský pažit, který během sedmi let, co jsem zde hrál naposledy, prošel obrovskou obměnou a dnes jistě patří k jednomu z nejlepších. To mě moc potěšilo.
Co se týče zápasu samotného, tak budu asi v tomto případě stručný. Obecně se mi zápas líbil. Byly tam taktické chyby, které si říkáme a budeme si říkat více a více, až budeme starší. Někomu už sepne nyní, že když se něco nepodaří, upozorníme na to, tak si příště dá většího bacha. Pak na to však třeba zase zapomene, takže si zase vysvětlujeme.
To nevadí, cesta je dlouhá, v klídku budeme projíždět tradičními zastávkami. Teď jsme někde u obsazovačské lhoty :-).
Zaměřil jsem se však (jako tradičně) hlavně na jednotlivce a zde to bylo v pohodě. Dobré kličky, i když někdy v pomalejším provedení, střídaly nahrávky, kterých tam možná bylo chvílemi až moc. Sice si můžeme nahrávat, ale nemám rád, když je to na úkor zodpovědnosti, aby udělal chybu někdo jiný, hlavně ne já. To si budeme říkat a budeme se snažit držet kličky a přihrávky v rovnováze.
Musím zmínit jednu perfektní kombinaci, která mi stačí k tomu, abych zápas hodnotil kladně. Víte, některé týmy se učí kombinaci strojově, my jsme to nedělali ani jednou a přesto kluci předvedli ve čtvrté čtvrtině skvělou kombinaci s kličkou, nahrávkou, přenesením hry a přesným zakončením.
Takže všechny chválím.
Jen si dovolím upozornit rodiče a budu to připomínat ještě na mnoha schůzích, prosím, neraďte dětem, co mají dělat. Povzbuzujte je, fanděte jim, ale neraďte jim. Uvedu přílklad, který přesně v zápase nastal. Dostali jsme branku z rohu, protože jsme neměli obsazené hráče. Kluky jsem na to upozornil, z čeho ta branka padla. Pak jsem se jednou zeptal, co mají při rohu dělat a hned si běželi obsadit hráče. Nicméně následně jsem si chtěl vyzkoušet, zda už to vnímají sami, bohužel však přišla rada ze strany rodičů. Trenér nemusí pokaždé koučovat (a ano, vím, že mluvím spíše méně), ale pro trenéra je i důležité, jak kluci vstřebají věci, které si povíme a ozkouší si to hlavně, když jim nikdo neporadí. Jen tak ví, že už to kluci umí. Vím, že to nemyslíte vůbec zle, naopak v dobrém klukům pomoci, ovšem oni sami se to musí naučit. Toť pouze pro vysvětlení toho, proč někdy my trenéři nemluvíme.
Jinak ale rodičům moc děkuji za účast a podporu, jsem moc rád, že jim během zápasu fandili. U kluků jsou z mého pohledu vidět pokroky, tak snad je vidíte také ;-).
Zápasu se zúčastnili: Filip Klusáček, Kája Sander, Vojta Brandejs, Vojta Zlatník, Mára Sem + Míša Bláha, Romča Pintner, Kuba Málek, Mára Pešír, Stáňa Svoboda, Matěj Břeský, Kryštof Břeský