Poslední zápas jsme odehráli s týdenním odkladem za ideálního fotbalového počasí. Našimi hosty byli hráči Zličína. Z jejich postavení v tabulce před utkáním jsem spolu s trenéry doufal v plný bodový zisk. Také jsem věřil, že si srovnají v hlavě slova trenéra po prohraném zápase s Podolím, ale opak byl pravdou.
Hráči Zličína začali v deseti, avšak s plným nasazením a koncentrací, takže to na hřišti nebylo vůbec poznat. Naši hráči nastoupili jako „mistři světa“, jako by už měli tři body doma. Začali hrát jako na tréninku, kdy se po chybách a nepřesnostech často ozývá nevadí, což při utkání soupeř často nekompromisně potrestá. Také nevím, proč stále dokola trénujeme přihrávky, centry a střelbu, když se ani o jedno při zápase hráči nepokusí (za celý zápas pouze čtyři střely do brány soupeře z toho tři „malé domů“).
Myslím si, že se takto na domácím hřišti o udržení přeboru nehraje a nesmíme zbytečně ztrácet body s mužstvy, které jsou v tabulce pod námi. Tak přijdou vniveč pracně vydřené body z venku.
Hodnocení hry jednotlivých hráčů proběhlo hned po zápase, tak se jím už nezabývám.
Sestava : Smitka; Štěch; Hlavatý; Falc; Grebeň; Bobko; Malý; Doksanský; Nový; Lačík; Krejčík
Náhradníci: Hála; Czerný; Jelen; Nezbeda; Kvíz; Sejk
Karel Hrůza vedoucí mužstva