Nastupovali jsme s tím, že bychom mohli prolomit výsledkovou smůlu a konečně zvítězit. Celý zápas jsme se ale snažili najít recept na to, jak se probudit a dotlačit konečně balón do sítě soupeře. Z celkem 21 střel se nám podařilo vstřelit pouze jeden gól, ten lze přičíst faktu, že náš napadající hráč konečně byl tam, kde má být. Nemůžeme ale bohužel říct, že bychom naší jedinou branku vstřelili z nějaké vypracované akce.
Celkově tvorba akcí, přihrávky a náběhy byla část hry, která nás v tomto zápase trápila nejvíce. Bohužel z toho plynuly i góly soupeře, kdy při rozehrávce dokázal soupeř snadno přečíst směr, kterým chtěl Martin Lebeda rozehrávat a přes našeho stojícího hráče snadno převzal balón a šel sám na naší branku.
Hra našeho brankáře bylo snad jediné výrazné pozitivum tohoto zápasu. Martin se bil, bojoval, vyrážel a chytal tak jak to má být a mohl odejít z hřiště s hlavou vztyčenou. Chce to však stále zlepšit rozehrávku, to je však otázka i dalších hráčů, nejen výkopu brankáře.
Technickou vybaveností jsme určitě měli na to, toto utkání vyhrát, prohráli jsme si to naším laxním přístupem a nedůrazností. Pokud se mezi sebou nedokážeme povzbudit, mluvit na sebe a pracovat jako tým, bude se nám vyhrávat jen velice těžko.
Hráči: Habětín, Hakl, Hartman, Hůlka, Junová, Lebeda, Ondrášek, Srba, Voska