I přes komplikaci, kterou byla neúčast rozhodčího, jsme začali a první třetinu jsme hráli rovně se soupeřem nejen výsledkově, ale i herně. Oba týmy se tlačily před bránu soupeře a šance tudíž byly na obou stranách. V dalších třetinách naše výkony šly nepochopitelně dolů a především kvůli našim chybám jsme museli po konečném hvizdu sklopit hlavu a smířit se s porážkou.
Důvody naší prohry nebyly žádné nedostatky jednoho konkrétního hráče, do kolen nás srazilo především to, že při prohraném souboji si nedokážeme vypomoct a zastoupit se navzájem, upřeným pohledem bohužel soupeři sebrat balón nelze.
V obranné činnosti se v tomto zápase leskl především jeden klenot a tím byl Leo Yakubovskiy, ten ve spolupráci s Miškou Junovou odehrál rozhodně svůj prozatím nejlepší zápas v dresu Hájů. Konečně jsme viděli na hřišti obrannou dvojici, která dokázala hru číst, hrát v obraně výborně pozičně, a tak nedat soupeři téměř žádnou šanci. Díky zvládnutí těchto činností pak bylo možné i založit několik krásných útočných akcí, které jen kvůli nezvládnutí zakončení neskončily brankou. Nutno říct že tak, jak Leovy přihrávky neskončily gólem, tak Miška svými auty dopomohla k dvěma gólům.
V útočné fázi jsme tak říkajíc dojeli především na to, že si nedokážeme pomoct, správně a hlavně včas naběhnout do volného prostoru tak, aby se akce mohla posunout dál. Trápí nás také správná volba mezi zakončením pravou a levou nohou a také rozhodnutí mezi střelou a přihrávkou spoluhráči do lepší pozice.
V brance Hanka odehrála slušné utkání, hra na čáře a rozehra tentokrát byly velice dobré, je ale potřeba zapracovat především na výbězích proti soupeři, který jde sám na branku a zmenšit mu tak střelecký úhel.
V tomto utkání jsme rozhodně mohli vyhrát, protože soupeř byl vyrovnaný. Je tu ovšem stále problém soustředění a rozvinutí schopnosti rozhodnout se v situaci rychle a sám. Pokud bychom naši hru zrychlili, přijdou i góly, které jsou pro vítězství potřeba.
Hráči: Bártek, Blinka, Coulibaly, Hartman, Jun, Junová, Limbergová, Yakubovskiy