lupráce
Během první dne jsme narazili na tři soupeře a druhý den nás čekalo to samé zápasové zatížení, i když by kluci hráli klidně déle. Turnaj se odehrál už dle propozic žáků, to jest hra 7+1. V určitých fázích zápasu jsme to tahali až příliš středem a nevyužívali jsme vůbec kluky na krajích. Celkově hodnotím turnaj pozitivně, hráči si mohli poměřit síly s týmy, na které by zde nenarazili a mohli se ukázat, že dokáží hrát doopravdy s kýmkoliv, mimo zápasu v semifinále, kdy jsme tahali často za kratší konec, soupeř byl zkrátka lepší, i když kluci byli smutní, tak se nemají za co stydět. Šanci dostali i ostatní, kteří se v tréninku snaží, a mají vítěznou povahu, k tomu musím přičíst i dobré výkony dvou kluků z Cholupic, kteří si měli možnost vyzkoušet si zahrát za nás, já měl možnost poznat další šikovné hráče, kterých není nikdy dost. Jinak pochvala i pro rozhodčí, kteří byli bezvadní, po dlouhé době si myslím, že kluci neodcházeli s pocitem křivdy, takže ono to jde, a né že ne.
Jednu věc si, ale neodpustím a to jsou komentáře některých lidí, o tom či onom, kdo a proč hraje, jako trenér vidím děti nejvíc, kdo jak ke všemu přistupuje, nebo naopak, kteří hráči to mají lidově řečeno u zadní části těla, jsou aspekty při tvoření týmu, které jsou velice důležité, ale i skladba členů má být vyvážená, nemůžete mít tým hračiček, protože by si nepřihráli, jako nemůže být každý, jako skála, nebo jen bojovník, ale k čemu přihlížím nejvíc je chování a obětavost pro tým, kdo se rozdá pro celek, a nebude koukat jen na své osobní hodnocení. Každý chce hrát, ale ne všichni ke všemu přistupují, jak mají a potom cítí křivdu, proč oni ne. Poznámky některých, že vyhráváme díky tomu, že máme Tomáše, který je prý ze Slávie, tak pro všechny, tam chodí si jen zatrénovat a je náš, vyrostl na Hájích, díky pracovitosti týmu, ale hlavně tomu, že ještě sám cvičí, tak je více vidět, ale to může každý, kdyby nebyli líní a nehledali stále výmluvy, proč to nejde! Na otázku, kdo doma cvičí, co jsme si ukázali, minimálně jednou až dvakrát týdně zvedlo ruku 5 hráčů ze 13, smutné je, že dole má ruku hráč, který se cítí dotčen, proč hraje málo, nejdřív je třeba začít u sebe a makat, než se vztekat. To samé, jako když si někteří myslí, že jsou hvězdy, ale pro mě nejsou, mám raději pracanty, kteří ví, jak se mají chovat a pracují na sobě nejen na tréninku, ale i ve škole a volném čase, protože hvězdou se nikdo nenarodí, ale stát se jí může, kdokoliv, kdo na sobě bude pracovat nejen ve sportu, ale i ve vzdělání. To samé, když slyším o narážky na Barbie, že je kopyto a podobné věci, až Vaši chlapci budou ke všemu přistupovat, tak jako Áďa v trénincích, ale i ve škole, tak můžete o někom něco říkat, kdyby měla půlka hráčů, její mentalitu se zlepšovat, tak bychom byli úplně jinde, ať se dotyční podívají kolik měřila minulý rok podle fotek a o kolik se vytáhla teď, než se srovná pohybově, to bude chvilku trvat, ale na rozdíl od panáčků, kteří by se v mnoha případech ani nerozběhli, tak se nevzdává a dohrává vše, spoustu toho spálí, ale to i kluci, tak proč bychom jí měli nazývat kopytem, nebo mít blbé kecy??? Kdyby všichni dávali tolik energie, co tomu dává Adélka, tak by byli o 50% jinde, tak se příště zamyslete, než něco vypustíte do světa!!!
FC Háje – Aritma Praha – 1:1 (Turbo)
První zápas nám nevyšel úplně, dle našich představ, chyběl nám větší pohyb a využití celého hřiště, je pravda, co se obrané hry, tak jsme soupeře nepustili skoro do žádného zakončení a branku jsme dostali smolně z penalty, kdy na kraji vápna Mára vletěl příliš rychle k soupeři a ten pohotovou rybičkou doklouzal pro penaltu, z naší strany směrem dopředu jsme podnikali výpady, které šli řešit mnohem lépe, několikrát mohl Tom vysunout Turba, který byl v náběhu, bohužel se tak nestalo a soupeř ho připravil o míč, poté jsme soupeře zatlačili a šťastným střídáním jsme korigovali utkání, pochvala pro hráče, že se nevzdali a dohráli to dokonce. Jinak pochvala pro soupeře, který se pokoušel o kombinační hru, bez žádných faulů a mile rádi si zahrajeme přátelský zápas s týmem, který chce hrát fotbal.
FC Háje – OFK Subotica – 1:2 (Čáp)
V zápase, kde jsme byli dominantnější a lepší na míči nás zradila koncovka, hráči se dokázali několikrát prosadit a krásně uvolnit, bohužel vždy naráželi na dobře chytajícího a hlavně pozičně hrajícího brankáře, který soupeře zachránil, na nás do dvacáté minuty, nešla přímá střela, do dvacáté minuty jsme stačili dát branku a nic nenasvědčovalo, že by bylo něčemu jinak, jenže postupem času, nejdříve šlápli Márovi na stehno, který bolestí řval, což mělo za důsledek zaleknutí některých hráčů, kteří mají v hlavách zranění, které se stalo na jaře, navíc dvě minuty poté bez povšimnutí pana rozhodčího dostal od cesty loktem na žebra Tom, na obhajobu rozhodčího, tenhle zákrok doopravdy vidět nemohl, protože byl mimo jeho zorné pole, bohužel naši dva tahouni museli ze hřiště pryč a soupeř se začal rozehrávat a my jsme byli málo důrazný. Po sérii rohů jsme nakonec inkasovali, když to soupeř na třetí pokus trefil nádherně, poté jsme hru příliš otevřeli a v poslední minutě přišel trest v podobě přímého kopu, kdy si Jirka nepohlídal hráče, který si narazil s nabíhajícím hráčem, a byla z toho branka, zde byl krásně vidět příklad efektivního zakončení a obrovský v kvalitě, my potřebujeme deset šancí na jednu branku, oni žádnou loženou a vstřelí z toho dvě. Bohužel i to se stává, ale prohráli jsme se ctí, kdy jsme po celý zápas až na poslední 4 minuty byli aktivnější a lepší tým.
FC Háje – ČAFC - 3:1 (Dali, Tom, Neymar)
V zápase se známým soupeřem, jsme po bouřce v kabině vlétli, jako vyměněný. Hráči létali po hřišti a soupeře nepouštěli skoro k míči, byli jsme všude a nebáli se napadat rozehrávku soupeře již od počátku, což dělá každému soupeři problém, jestliže jsme ztratili míč, tak jsme jej hned chtěli zpátky, tak by měl vypadat přístup k utkání. Naše branky navíc nepadli po náhodě, ale po kombinaci a sérii individuálních dovedností, od zisku míče, přechod přes hráče, dlouhém zatažením před branku, kde následovala přihrávka pod sebe a na zadní tyči dobíhající stoper, není důležitý, kde kdo hraje, ale i rozmanitosti pohybu hráčů na hřišti a zastupování, to vše bylo v tomhle zápase k vidění, v zakončení bych čekal ještě větší efektivitu, ale to je spojené celé s pohybem všech hráčů a ne jen jednoho, na kterého se všichni spoléhají. Pěkná akce k pokoukání byla i poslední, kdy Villi zatáhl míč, naznačil střelu a poté přihrál Jirkovi, který z otočky dal hezkou branku, škoda, že u něj je to celé o hlavě a momentálním rozpoložením.
FC Háje – FK Arena – 1:0 (Tom)
Ve čtvrtfinále jsme narazili na druhý celek z jihu, při pohledu na brankáře, který postavou trumfnul brankáře z Kolovrat šel strach, ale na hřišti to bylo výškově vyrovnané, naši hráči se snažili hrát kombinační fotbal, na rozdíl od soupeře, který hrál vyloženě na brejky, po každém zisku míče šel dlouhý nakopnutý míč a úprk směr zařízení, jenže nejsme včerejší a tyto akce jsme si dokázali pohlídat a sbírali jsme veškeré míče a hned je rozehrávali směrem dopředu, kde jsme měli šancí dost, ale často jsme se báli jít blíž ke Golemovi a volili jsme ještě různá řešení místo přímého zakončení. Postupem času jsme byli sice trochu nervózní z toho, že zahazujeme šance, ale Tom po sérii, kdy mohl skórovat, se prosadil a zajistil nám postup k medailovým bojům. Poté jsme měli štěstí v obraně, protože soupeř nás zatlačil na konci do vápna a měl sérii rohů, z pohledu na obranu si diváci říkali, jestli se trenér nezbláznil a proč nestřídá, jenže nebyl čas a navíc kluci, kteří momentálně byli na hřišti, jsou výborný hlavičkáři a nechybí jim důraz, za co jim děkuji, že konec utkání zvládli mnohem lépe, než o den dříve.
FC Háje – NS Team – 0:3
V zápase s fyzicky vyspělejším soupeřem jsme nehráli vůbec špatnou partii, první branku jsme inkasovali po zbytečném rohu, kdy šla celá situace řešit jinak než odkopem na roh, to jsou chvíle, kdy si člověk nevybere, odfrkne si v daný moment, ale neuvědomí si, že je tu další situace. Soupeř výškové převahy využil a bylo jedna nula, poté jsme měli takové poloviční šance na snížení, v druhé polovině jsme zahrávali nebezpečnou situaci, kde byla možnost na vyrovnání, ale nevyšlo to a soupeř toho využil, poté kopali další roh a Jirka opět nechal soupeře se v klidu zeptat Kubíka, kam to chce, ten sice první pokus ještě vyrazil, ale proti druhé střele byl bez šance, zkrátka nemůže nechat soupeře nechat dorážet míč bez povšimnutí a koukat na něj, jak na Jiříkovo vidění. Poté jsme hru otevřeli úplně a soupeř toho využil v brejku, kdy kolem Kubíka dal, na tři nula, co se týče podaného výkonu, tak byl výborný, a porážka sice bolí, ale není prohra, jako prohra.
FC Háje – FC Tempo 4:1 – (Týčko, Týčko, Tom, Barbie)
V posledním zápase jsme mobilizovali všechny síly, chtěli vrátit soupeři porážku, která byla tři týdny stará, kde jsme byli lepší, ale branek jsme dali méně, a tudíž jsme prohráli. Do utkání jsme nastoupili v sestavě, která odehrála přípravná utkání, a byla vidět souhra kluků, kteří hráli jako jeden celek, bez větších individualit. Příklad toho byl u první branky, kdy Víťa, který získal míč, přešel přes hráče, rozehrál na Týčka, který nikým neatakován trefil loptu do šibenice, krásný moment, kluci se poté ještě více chytli a nenechali vůbec hrát soupeře, kterého jsme po celý zápas lisovali, jako citrón, v tomhle zápase si zahráli všichni a nás těší, že jsme šli i za rozhodnutého stavu dál před branku a chtěli dávat branky, za což palec nahoru. Úkol před turnajem byl splněn a tou je odměna v počtu více střelených branek než inkasovaných a navíc i důstojná role na turnaji, kde jsme nechtěli udělat ostudu a prezentovat se hrou, která se bude líbit.
Kubík – obětoval se do branky, pro úspěch dělal maxium, inkasoval rány, ale nevzdával se, párkrát teda rozehrál, že mi z toho málem vypadali všechny vlasy, ale jinak byl spolehlivý, je jedním z té poctivé party
Týčko – jeho forma šla poslední 14 dní nahoru, snažil se po celý turnaj, ale až v posledním utkání dostal míče, které on přesně potřebuje, i směrem dozadu se jeho hra zlepšila a je vidět, že si bere k srdci rady
Marco – dříč, dostal několikrát nakopáno, kolikrát už nemohl, což je co říct, v prvním zápase, sice zavinil penaltu, ale několikrát tým podržel včasným odebráním míče v roli posledního, dobře spolupracoval s Krýšou
Krýša – není rychlík, ale vynahrazuje to jinými vlastnostmi, ale z čeho mám radost, jak rozkvetl, snaží se a maká, zde je příklad hráče, kterého bych po soustředění nejraději vyhodil, ale vzal si některé věci k srdci, začal na sobě pracovat a dostal šanci, které se drží a může být důkazem i pro ostatní hráče, že veškerá práce, kterou dělají, tak je odměněna – děkuji
Voty – střídal okamžiky, pochvala za to, že omezil kecy směrem k protihráčům a rozhodčím, ještě by to chtělo omezit fauly, ale to vyplývá ze špatného postavení, jinak v zápasech s ČAFC a Tempem patřil k lídrům, to je typ úžasného hráče, když se mu chce makat, ale on to ví
Lego – ukazuje potencionál, ale nedokáže ho ukázat po každé a nechává se otrávit, až po lekci, kterou dostal v neděli, tak se zvedl a makal, jeho práce v posledním zápase byla super, hrál přesně to, co bychom si při zisku míče představovali od daného postu
Tom – odehrál turnaj napůl marod, ale i přes to byl tahounem, i když v sobotu, to bylo hodně slabé, ono je hezké, že se chce obětovat pro tým, jenže, někdy je lepší na rovinu přijít a říct, zkrátka jsem KO a nedám to, jenže i tak patřil celkově na turnaji k oporám a v neděli tým táhl
Turbo – nevím, co se s ním v poslední době děje, když něco vysvětlujeme, tak kouká, poslouchá, kýve, i ví co a kde by se měl pohybovat, pak přijde zápas a zaleze si na druhý konec k lajně, kde jsou před ním tři hráči a kouká místo, toho, aby se aktivně zapojil do hry, pak přijde na střídačku a diví se, že jde dolů, nejsvětlejší okamžik byl první zápas, zřejmě měl špatný víkend, chce to více naslouchat a nedělat kraviny v šatně
Čáp – velice šikovný hráč, s dobrou kopací technikou, ale i rychlostí, neuhnul ze soubojů a měl podíl na 4 brankách, což je pěkné číslo, na to že hrál poprvé za nás, vůbec bych se nebránil střídavým startům
Rocky – další šikula z Cholupic, udělal na mně dojem, dostal se do šancí, škoda jen, že mu tam něco nespadlo, platí to samé o Čápovi, nebráním se střídavému startu, pokud se klukům teda u nás líbilo
Barbie –šla do turnaje s tím, že je pro ní, odměnou za přístup a snahu, protože ta se cenní, navíc jsem za ní strašně rád, že se i střelecky prosadila, to byl moment, který by 80% našich ani nedohrálo, protože by se cítila dotčená tím, že spoluhráč vystřelil, místo přihrávky před bránu, za to že dohrála celou situaci, jí byla branka odměnou
Villi – překvapil pracovitostí, kolikrát si na kraji vedl lépe, než Voty, není technicky na tom, jako Dave, ale má jiné přednosti, které se na čáře dobře míchali, jen to chce být na sebe, více náročnější
Dandy – na minulém mezinárodním byl brankářskou jedničkou, a místo úplně jisté, ale včera není dnes a kočka není pes, rozhodla pro něj větší herní zkušenost, původně jsem chtěl na jeho úkor dát přednost Barče, která šla o 100% nahoru, s Danym mlátí puberta, kouká, kde by, co vočůral, ale tak to nefunguje, chce to začít makat, jinak ostatní ti ujedou svou výkonností, ale na turnaji nezklamal
Neymar – dal krásnou branku, ale i u dvou inkasovaných se podílel, a obě znamenaly zlom v utkání se soupeřem z dalekých krajů, sám si toho byl vědom, proto možná byl tolik naštvaný, to se může stát, jsme jen lidi a chyby děláme, jen jde o to, abychom se poučili a snažili se to příště udělat správně
Dali – návrat po bolestivém kopnutí a nemoci, odehrál si své, krásná byla akce, kterou si sám rozjel při své brance proti ČAFCE po zisku dal míč do kraje, sprintem upaloval do vápna, takhle by to nějak mělo vypadat, chce to být tvrdší a nelítat po každém souboji, děláš karate, tak se nenech povalit, jako nějaká hruška, výborná práce jeden na jednoho.