Ta svoji hrou potvrzovala svoje postavení v tabulce, ale naši chlapci svým soustředěným a bojovným výkonem výbornému soupeři statečně sekundovali. Zejména každých cca 15-20 minut v počátcích každého z poločasů. V prvním poločase jsme si vypracovali i brankové příležitosti, které jsme, stejně jako soupeř, nedokázali proměnit ve změnu stavu skóre a tak poločas skončil "pouze" 0:0.
Ve druhém poločase soupeř vsítil, i přes vynikající výkon brankáře Havlíčka, dvě branky. A protože naše hra, byť jak jsem zmínil, měla slušnou úroveň, ale ve druhé půli neměla potřebnou jiskru a nápad vedoucí k úpravě skóre, dostali příležitost i náhradníci a utkání tak skončilo vítězstvím hostující Aritmy 2:0. Přesto jsem po dlouhé době byl, i přes porážku, vcelku spokojen. Tento zápas nám opět ukázal, že hrát na úrovni se dá opravdu s každým, avšak za předpokladu soustředění se a "chtění hrát" i bez přímého kontaktu s balonem. Druhé části každého z poločasů dosti jasně naznačily zase důvod proč naopak NE, ztrátu koncentrace či nedostatek fyzických možností a schopností některých hráčů.
Vcelku JE VÝKON mančaftu i jednotlivců proti takovémuto soupeři pro všechny POVZBUZENÍM, ale i zároveň vztyčeným prstem.