lupráce
Nelze říct, zda máme či nemáme nejlepšího hráče v týmu, protože tam nikdo takový není... Problémem není jen nesehranost nebo kvalita, hlavním problémem je sounáležitost... Stále ještě nevidím, nevím zda někdo to vidí jinak než já, určitě se najdou tací, ale já si dovolím říci, že stále si nedokáží hráči pomoci mezi sebou...
Přesto někteří hráči do druhého poločasu nastoupili s myšlenkou více si nahrávat, více se drát kupředu a snažit se zakončit. De facto – dvě střely ohrožující branku měl na starosti Hobzič, nejdříve pohrdl nabídnutou penaltou...a tak se odcházelo z hřiště po prvním poločase za nerozhodného stavu.
Druhý poločas kdy jedna akce střídala druhou, a to hráči obou týmů, kde na jedné straně nás držel úspěšný Filda v bráně, a na straně druhé naše vystřílené útočné hroty, které branku ohrozily jen z povzdálí, protože se nám prostě do střel moc nechtělo. Až nakonec exekutor zahozené penalty vyslal z jednoho nátlakového zátahu...nádhernou táhlou přízemní střelu, která zaplula do sítě...a bylo rozhodnuto.
Poslední zápas, plný chyb, tiché spolupráce, laxnosti v zastupování a pomáhání si mezi sebou, tahání míče bez myšlenky a zbytečně dlouhých tanečcích některých hráčů a v neposlední řadě, hře povětšinou na jedné straně hřiště, jsme uhráli ve vítězství 1 : 0 .
Věřím však v tomu, že to je jen důsledkem první společné sezony, prvních zkušeností na velkém hřišti a prvotním rozkoukávání se... Další sezona bude lepší.