Těžko ale hledat důvody, proč jsme tolikrát propadli, rozhodně pro domácí hrála znalost vlastního terénu a naše nepřipravenost na hru na trávě, kdy několik z našich hráčů neustále končilo na zemi, neboť na kluzkém podkladu neudrželi rovnováhu. Dále pak prohře napomohla i absence koncové přihrávky a rozhodného zakončení.
A pokud dodáme naši nedůraznost v obraně, kdy si kolem našich stojících hráčů soupeři z Tempa mohli běhat jako kolem tréninkových kuželů, nemohli jsme doufat ani v jednu vítěznou třetinu. Nejsmutnějším faktem je, že jsme soupeři jeho góly darovali vlastními chybami. Pokud bychom si pohlídali díry v naší defenzivě a vraceli se jako celý tým, mohli jsme jednou, ne-li dvakrát soupeře přehrát. Náš herní projev se totiž s druhou a třetí třetinou a našimi góly rozhodně zvedal a proti týmu z první třetiny, kdy nám nedovolili domácí téměř ani vystřelit, jsme v poslední třetině hráli minimálně vyrovnaně.
Nutno vyzdvihnout všechny tři góly našich kluků, které nebyly náhodné nákopy, ale vypracované šance proměněné v góly. Je ale stále potřeba takových šancí tvořit víc, abychom mohli alespoň takovéto zápasy vyhrávat.
Hráči: Habětín, Hakl, Hůlka, Jun, Junová, Lebeda, Povolný, Srba, Voska, Žebrakovský