S Tempem jsme byli dohodnuti, že si zahrajeme na dvě hřiště. Z neočekávatelných důvodů se však 5 Tempáčků svému trenérovi omluvilo, a tak měl soupeř 8 lidí. My jsme přijeli s jedním náhradníkem na každé hřiště, dohromady nás tedy bylo 20, takže jsme se dohodli, že budeme hrát na dvě hřiště a dva kluky jim na každou čtvrtinu půjčíme. Je to lepší, než kdyby kluci hráli na střídačce či hráli fotbal 3vs3, protože se chceme již učit hrát 4+1.
Klukům nijak zvlášť nevadilo, že si oblékli rozlišováky a hráli za Tempo, protože děti především hrají samy za sebe. Mně se utkání líbilo moc. Tento a další články se ponesou ve velmi podobném duchu.
Hra jednotlivců jde nahoru a jsou tam chvílemi vidět i týmové momenty, jako např. nahrávka a dodržování herních pozic. Naopak se nám zatím nedaří roztrhnout chumel, i když si o tom s klukama snažíme povídat a ukazujeme jim to. V chumlu pak dělají kličky nejen soupeři, ale i sobě.
Hodně jsme zlepšili hru brankářů, více vybíhají a přináší to ten účinek, který chceme. Někteří kluci už se také podívají okolo sebe a obsadí volného hráče.
Ještě by to chtělo od některých klučíků více dravosti, přeci jen soupeř nás nešetří a vlítne do nás a my tančíme okolo. On nám však zadarmo míč nedá. Jára byl třeba dneska rvavý a najednou měl skoro každý míč, zatímco na Vyžlovce tančil.
Klasicky jsme první čtvrtinku spali, pak jsme se však probudili. Ona to však není ospalost jako taková, ovšem spíš respekt ze soupeře a očekávání co předvede. Když to jde, tak si pak kluci dovolí víc. Toho se však budeme zbavovat zápasovými zkušenostmi a hlavně tím, že pro nás bude zápas všedním chlebem a nebudeme ho tolik rozlišovat od tréninku. Podporujme děti, ať se nebojí cokoliv udělat.
Velkými příjemnými překvapeními pro mě byl výkon Kuby Málka a Máry Pešíra. Tedy Kubí, jen tehdy, kdy nenakopáváš :-).
Zápasu se zúčastnili: Fíla Bartoš, Brůňa, Tom Hadraba, Dan Holý, Kuba Málek, Mára Pešír, Adam Průša, Kája Sander, Míra Trnka, Jára Zahálka, Vojta Zlatník, Mára Sem