lupráce
Na sobotním Mini cupu jsem zaskočil za trenéry 2008. Zajímalo mne, jaká je na těchto turnajích atmosféra, jak rodiče fandí a jak trenéři mluví k dětem.
Nám na turnaj přišlo sedm kluků, někdy se může vzít i devět, ale sedm je lepší číslo, víc si zahrají a méně sedí. Možná to vypadalo, že ke konci už kluci nemohli, ale mohu vás ujistit, že kdykoliv jsem kluky vystřídal, už se mě ptali, kdy budou moct jít hrát. Takže o únavě asi moc řeč být nemůže. Spíše o tom, že si pořádně zahráli :-).
S klukama jsme si před turnajem trochu povídali, abychom se domluvili, jak budeme hrát. Tak jsme se dohodli, že je vlastně asi výhodnější zkoušet kličkovat, protože máme míč my, než když ho nakopneme a získá ho soupeř. Kluci mi to takhle řekli, když jsem se jich ptal, tak to bylo fajn. Povídali jsme si také o tom, že je lepší kličku udělat do volna, aby nám míč nikdo nesebral. A tu se stalo, že jsme se ve dvou prvních zápasech prokličkovali k 11 gólům. To byla slušné porce na úvod. Za hlasitých pokynů ostatních trenérů byly děti soupeře pod pranýřem a my jsme si o těch věcech povídali a vysvětlovali, hlavně však když byli kluci na lavičce. Anebo jsem si je někdy vytáhl při hře a hráli jsme ve čtyřech. Ptáte se proč ve čtyřech, když se hraje 4+1?
Odpověď je jednoduchá, brankář působil jako hráč. Je zbytečné stát 12 minut v bráně a stejně nemít šanci chytit, když na mě jde soupeř sám. To ať si raději taky zahraje. Bylo by lepší, kdyby stál jako poslední hráč, ale to se teprve budeme učit. I když třeba takový Fíla už to zvládal výborně, aniž by mu to někdo řekl. A skvěle mu šla i rozehrávka, kterou se budeme učit až tak za půl roku, možná za rok. Teď je to ještě brzy.
Sem tam si kluci i křikli a nahráli si. U této kategorie to je pro někoho ještě zbytečné, ale někteří už mají na to hlavu, a tak bylo hezké to vidět i u našich. V čem jsme však dominovali, to byly kličky. A to nad všemi týmy. Ze začátku nejvíc kličkoval Oliver a Daneček, poté se přidal Davídek, Luky a Miky, se Sašou jsme o tom povídali déle než s ostatními no a ke konci doháněl v kličkách ostatní i Fíla. Oliver se dokonce prokličkoval k nejlepšímu střelci turnaje.
Koho zajímají výsledky, tak ty byly v dalších zápasech na houpačce. Mnohdy, jak mi řekli rodiče či rozhodčí, rozhodl gól v náš neprospěch, protože jsme si řekli, že je lepší tvořit než bořit, a tak se, zvláště ze začátku, dělají hodně chyby. Těch ještě bude. Já si však z turnaje a ze hry našich kluků odnáším skvělé pocity. A ti, co byli na turnaji, mohli vidět radost dětí, že si mohou hrát, aniž by je někdo řídil, protože oni to stejně nevnímají.
Děkuji rodičům za pomoc. Paní Feiglová vybrala peníze, pan Just hlásil kdy a kde hrajeme, pan Valo nafotil hezké fotky, máma od Saši nám pak už do toho moc nepovídala a ostatní hezky fandili a kluky podporovali.
Turnaje se zúčastnili: Lukáš Feigl, Oliver Filip, Dan Just, David Krejčí, Filip Valo, Miky Volek, Saša