Nastupovali jsme s vědomím, že družstvo Viktorie Žižkov patří kvalitativně do skupiny s Duklou a Bohemians. Soupeř nás ale spíše celou dobu přesvědčovala o opaku a nyní můžeme říci, že kvalit Dukly a Bohemky určitě nedosahuje. O to více mrzí, že výsledek nebyl pro nás pozitivnější, zvláště na hřišti č. 1. Mezi klady celého zápasu jde opět zařadit nasazení, ve kterém jsme hráče Viktorie překonali na obou hřištích. U valné většiny míčů jsme byli jako první a soupeř musel bojovat, aby se k balónu vůbec dostal. Bohužel jsme opět vlastní nepozorností a chybami přišli o možnost vyhrát v celkovém skóre. I přesto je nutné všechny hráče pochválit za úsilí, s kterým zápas odehráli.
Hřiště č. 1: Gill, Habětín, Hůlka, Skuhra, Srba, Tůma, Vodrážka, Žebrakovský
Hřiště č. 2: Bártek, Boketta, Hartman, Chomát, Junová, Kundrát, Lebeda, Ondrášek
Trenéři: Na hřišti č. 1 jsme od začátku diktovali tempo hry, lépe kombinovali a také více ohrožovali soupeřovu branku. Pokud by byla k dispozici důkladná statistika utkání, určitě bychom vyhráli: držení míče, střelba na branku i mimo ni, větší počet standardních situací a méně faulů. Bohužel opět nás trápilo přesné zakončení a přesná finální přihrávka, především v první a druhé třetině, což znamenalo nerozhodný výsledek. Další trochu nepochopitelná okolnost byla, že jsme obdrželi v druhé třetině 4 branky, od relativně slabší skupiny Viktorky. Pravdou je, že 3 obdržené góly ze 4 byly dost šťastné pro našeho soupeře, ale i ty se počítají. Kluci hráli téměř celý zápas velmi dobře a sebevědomě. Soupeře jsme agresivitou a napadáním nepouštěli do vážných situací, v obraně jsme hráli většinou bezchybně. Trochu nás trápil přechod z obranné do útočné fáze a finální zakončení. Brankář Radek zachytal průměrný zápas, podržel jistými zákroky, oproti tomu dvakrát zbytečně inkasoval, celkově lze říci, že zachytal velmi dobře. Vojta Žebrakovský odehrál nadstandard, byl velmi jistý a tentokrát i důrazný. Honza Habětín si opět počínal výborně, oceňujeme jeho čtení hry, předskakování, ale i dobrou rozehrávku. Vojta Hůlka podal kvalitní výkon, který okořenil 2 góly, v obraně působil jistěji, než ve středu zálohy. Dáda Srba, tak jako Vojta Hůlka, si byl jistý spíše v obraných úkolech, než v útočných. Dádovi chybí stále větší důraz. Přechod z obranné do útočné fáze, respektive založení útoku je v podání Vojty a Dády stále pomalé. Pavel potvrdil, že patří v družstvu mezi střelce, prosadil se svou tvrdostí a rychlostí. Vstřelil 3 branky, což je velmi dobré. Bohužel je třeba také říci, že dalších 5-6 vyložených šancí zahodil. Lukáš Gill po delší době naskočil v silnější skupině a poradil si s tím tentokrát velmi dobře. Bojoval, presoval obránce Viktorky, snažil se přikrýt míč a kombinovat. Škoda, že se mu nepovedlo vstřelit branku. Musí ještě trochu přitvrdit v důraze a víc se tlačit do zakončení před bránou. Nejlepší na konec, Adam Tůma od začátku nasadil vysoké tempo a dostatečnou tvrdost, čímž dělal obráncům soupeře neustálé problémy. Neúnavně jezdil po hřišti jak motorová myš a navíc neustále zásoboval Pavla a další hráče dobrými přihrávkami do střeleckých pozic. Určitě by si zasloužil víc než jeden gól, ale to vůbec nevadí, není všem dnům konec. Na druhém hřišti lze u hráčů sledovat stoupající formu, nejen, že začínáme střílet góly, ale i hra dozadu je důslednější a díky tomu i mnohem méně inkasujeme. Bohužel se nám ani dnes nepodařilo zabránit hloupým chybám, a tak jsme v každé třetině dostali po třech brankách. Na druhou stranu vysunutí Boketty do útoku se velice osvědčilo, což Nico potvrdil jedním gólem a velice dobrým napadáním soupeře. Na listinu střelců se přidal i Martin Bártek, který sice nadvakrát, ale trefil bránu soupeře. Obranná dvojice Junová a Hartman dokázala také díky dobrému předvídání situací zlikvidovat několik akcí soupeře. Na závěr musím pochválit i Dominika Kundráta, který v bráně ukázal kvality a jistotu jak při zákrocích, tak při rozehrávce.