lupráce
Komentář
Kvůli řadě nemocí a zranění totiž absolvovali jen minimum přípravných utkání. Pauza mezi tím posledním a prvním jarním mistrákem trvala téměř dva měsíce. Byť všichni neodtrénovali všechno, co měli, byť někteří skončili s fotbalem a věnují se radši jiné „zábavě“, bez větších problémů porazili Ďáblice.
Před výkopem dělily obě mužstva pouze dva body a jedna příčka v tabulce. Od úvodního písknutí rozhodčího bylo však zřejmé, kdo má větší šanci vyhrát. Pár desítek vteřin stačilo k vypracování naší první gólové šance. Po autovém vhazování jsme rychle a přesně zakončili. Brankář hostů byl překonán, přesto nebyl důvod slavit. Míč zastavila tyč. Radost se dostavila za chvíli. V deváté minutě si kluci narazili balón a náš útočník šel sám na brankáře. S chladnou hlavou ho přehodil a poslal nás do vedení. Už za dvě minuty jsme měli dvoubrankový náskok. Napadání soupeře na hranici jeho pokutového území skončilo ziskem míče a druhým gólem.
Po něm hráči Ďáblic zvýšili agresivitu. Na hřišti se objevili urostlejší hráči. Než jsme si na to zvykli, byl to spíše boj než kombinační fotbal. Soupeře povzbudil gól. Střela z 25 metrů trochu „zaplavala“ a skončila v síti.
Ve druhém poločase pokračoval zápas plný osobních soubojů a vzájemného okopávání se. Naši kluci k tomu dokázali přidat i schopnost kombinovat. Což se projevilo ve vytváření šancí. Fotbal měl logiku, a proto jsme byli odměněni dalšími góly. Třetí do sítě Ďáblic padl opět po vyhraném souboji. Čtvrtý byl trochu kuriózní. Rozehrávali jsme standartní situaci. Míč letěl na bránu. Jeho dráhu překřížil pohybem náš hráč. Tím zmátl hostujícího brankáře a balón skončil v síti.
Kluci tak do jara vstoupili výhrou a posunuli se na třetí místo v tabulce. Pokud zůstanou zdraví a doženou v tréninku vše, co přes zimu zameškali, mají reálnou šanci se na špičce přeboru udržet.
Do jara vítězstvím vstoupili: Pospíšil, Hadraba, Zábranský, Semecký, Gill, Nafarieh, Hůlka, Hartman, Sonakiya, Lebeda, Melichar, Coulibaly, Nevečeřal, Jun, Kolář
