Komentář
Poprvé za nás odehrála i Týnka z 2004 a přispěla svou hrou k hezkému utkání. Zápasy ligy jsou často nahoru dolu, je to jízda, kde může být každé vynechání souboje potrestáno. Naopak zarputilost, vůle, odvaha může naklonit váhy pomyslného „štěstí“.
Na začátku utkání jsme působili zataženě, čekali jsme, že jen Motorlet bude tvořit. Ten se do toho dal od začátku. Naše přihrávky byly nahodilejší a chvíli jsme se hledali, než jsme získali sebedůvěru a uvědomili si, že můžeme hrát vyrovnané utkání. Byť jsme prohrávali 2:0, podařilo se nám srovnat. A to i některými jednoduššími góly, které jsou potřeba. Kluky (včetně Týnky) to navnadilo a byli stále aktivnější a k vidění byly hezké momenty na obou stranách.
Oba týmy měly šance. Na 3:2 dal Motorlet po rychlém, ukázkovém brejku, kdy využil přečíslení a skvěle akci vyřešil. To se stalo víckrát, avšak v jiných případech jsme se buď stačili vrátit, nebo pomohl vyběhnuvší Tomík, a to buď tím, že balón odehrál, či alespoň zbrzdil soupeře, jako v situaci, kdy na brankové čáře zastoupil sebevědomě hrající Simon.
V zápase bylo víc centrů z naší strany než obvykle, začali jsme je více trénovat, a co je důležité, šli jsme důrazněji do zakončení, viz Dymova hlavička.
Zápas rozhodla důslednost. Důležitý moment byl Fílův souboj o míč před brankářem a doběhnutí Vaška, který zvýšil na 5:4. A když šel na závěr utkání do útoku Adam, který normálně hraje křídelního obránce, radovali jsme se z jeho dvou branek.
Pochvalu zaslouží všichni, šlo se za vítězstvím, které podpořil svými zákroky v brance Tom a mohli jsme se tak radovat nejen ze tří bodů, ale i z výkonu, kde bylo k vidění mnoho pěkných akcí, ale také chuť, bojovnost a nasazení. A to nám v některých předchozích zápasech chybělo.
Děkujeme rodičům za podporu a na závěrečnou děkovačku je vždy radost se dívat.
Zápasu se zúčastnili: Černý, Francl, Konečný, Klymskyj, Lelkes, Nykyforuk, Pokorný, Prachař, Schrojf Vašek, Šťastný, Vandasová, Větrovec