lupráce
Komentář
I přes vědomí, že soupeři se v dosavadním průběhu sezóny výsledkově nadmíru dařilo, zatímco naše statistika nehovořila příliš pozitivně, jsme se rozhodli nastoupit ve velmi ofenzivně laděné formaci 2-3-2. Rád tvrdím, že o zvolené formaci to nikdy není, hlavní je komunikace, vnímání prostoru a maximální snaha a nasazení každého hráče. Výjimečně však zvolenou formaci zmiňuji, neb mohla mít jak taktický efekt tak především efekt psychický.
Na soupeře jsme totiž hned z počátku utkání nastoupili velmi agresivně, hladově a útočně. Odměnou nám byly dvě vstřelené branky, mnoho dalších příležitostí a vedení po první třetině v poměru 1:2 z pohledu domácích.
Během pauzy jsme si řekli, že chceme pokračovat v aktivní hře. Obráncům jsme radili, aby využili slabšího pressingu soupeře, míč víc vyváželi a snažili se následně rozdávat útočníkům už do náběhů za obranu. Druhou třetinu jsme znovu herně více kontrolovali my, leč výsledkově už to bylo srovnané. Díky tomu jsme si však udrželi jednogólový náskok do poslední třetiny.
Ta přinesla neskutečné drama. Domácí ještě zdaleka utkání nevzdali, zatímco my jsme se možná chvilkama už viděli, jak slavíme po zápase v šatně. Výsledkem byl agresivní aktivní nástup soupeře a obrat ve skóre. Jako už poněkolikáté v sezóně jsme však ukázali, že psychicky už jsme mnohem odolnější, než v přípravkových letech. Náhlé prohrávání o jednu vstřelenou branku nás nezlomilo. Naopak z naší strany byla vidět snaha utkání znovu zlomit v náš prospěch a pověstná fotbalová štěstěna byla tentokrát na naší straně při šťastné srovnávající brance. Srovnání skóre nás nakoplo a není náhodou, že přibližně deset minut před koncem utkání jsme znovu převážili misky vah na naší stranu.
Závěr byl velmi dramatický, ale o to větší vlnu euforie uvolnil závěrečný hvizd rozhodčího za stavu 5:6. Z obrovské radosti, která byla doslova hmatatelná ve vzduchu, běhal až mráz po zádech. Kluci toto vítězství potřebovali. Teď vědí, že to prostě jde.
S trenérem jsme se shodli, že nešlo o náš úplně nejlepší výkon. Ne poprvé jsme ale všichni odmakali celé utkání a táhli za jeden provaz. Je nadmíru skvělé, že tato snaha byla tentokrát odměněna vítězstvím. Jde o motivační impuls, který nám pomůže v další práci.
Závěrem bych rád poděkoval našim rodičům, kteří i za nepříznivého počasí naše hráče podporovali. Vždy mě potěší, že to umíme slušně a pozitivně, zároveň jsme ale pořádně slyšet.