Komentář
Práce s hlavou se stává obecně ve společnosti čím dál potřebnější a u sportování mládeže je tomu zrovna tak. V zápasových situacích, které pak rozhodují o výsledku, rozhodují detaily, maličkosti. Kluci měli chuť zvítězit, vytvořili si dostatek příležitostí, avšak scházelo klidnější řešení finální fáze.
Hra se přitom posunula o další krůček dál. Pohyb bez míče byl lepší, útočníci byli aktivnější a sbíhali si pro míče. Obrana vyvážela míče a zakládala útočné akce. Velmi dobrý zápas odehrál Fíla Prachař, který rozehrál spoustu míčů, byl důsledný v bránění a dovolil si kličku. Bylo k vidění i několikrát přenesení hry, o které se postaral Tomík na středu zálohy. Krajní hráči by mohli ještě více hrát od lajny, abychom měli širší hřiště a soupeře si roztáhli, protože právě díky zhuštěnému prostoru byla spousta střel zablokovaných.
V aktivitě jsme polevili na začátku druhé půle, hlava nepracovala, nohy neběhaly. Druhá půle druhé půle už byla opět aktivní.
V pozápasovém hodnotícím kolečku v kabině kluci trefně pojmenovali věci ze zápasu, které se dařily a které se jim nelíbily. Zápas měli i oznámkovat jako ve škole, průměrně by to bylo mezi 2 a 2-, a to zejména kvůli tomu, že je mrzela prohra a mnoho neproměněných šancí. To pak souvisí s psychikou, protože s každým vstřeleným gólem roste chuť. Na tréninku si zastřílíme a věřím, že v dalším zápase to tam spadne víckrát. Chválím kluky za aktivitu a i když teď hrajeme náročný běhavý fotbal, koušou to dobře. Chválím také rodiče za fandění a povzbuzování. Za měsíc udělali stejně jako kluci velký pokrok, rady nezaznívají, jen podpora! Jen tak dál.
Zápasu se zúčastnili: Honza Maršák, Vašek Schrojf, Alex Klymskyj, Fíla Prachař, Luky Veselý, Tom Kolář, Domča Mareš, Dymo Nykyforuk, Adam Lelkes, Šíma Větrovec