lupráce
Komentář
Tento pocit umocnil rychlý gól. Už ve třetí minutě po rychlém útoku vedeném po straně hřiště a přihrávce před odkrytou branku jsme se dostali do vedení. Měli jsme i několik dalších příležitostí, které jsme správně nezakončili. Domácí se postupně začali dostávat do hry. Pomohl jim k tomu náš zhoršující se výkon. Působili jsme bezstarostným a poněkud ospalým dojmem. Z letargie nás neprobral ani vyrovnávací gól. Ten jsme inkasovali ve dvacáté páté minutě po ztrátě míče na naší obrané polovině. Následoval centr před branku a pohotové zakončení.
Od stavu 1:1 jsme se dostali do útlumu. Nedařila se nám kombinace. Pokud jsme se ocitli v nadějných příležitostech, řešili jsme je špatně. Proto jsme nemohli vstřelit branku. Snažili jsme se o individuální akce ve stylu jeden proti třem. Pochopitelně takovéto pojetí nemohlo mít šanci na úspěch. Bohužel ho bylo výrazně víc než pokusů o kombinaci. Hráli jsme příliš pomalu a zbytečně dlouho drželi míč.
Hráči Libuše čtvrt hodiny před koncem rozhodli o tom, že tři body zůstanou doma. Nakopli dlouhý míč za obranu a jejich útočník obhodil vybíhajícího brankáře. Byť zbývalo ještě dost času alespoň na vyrovnání, neměli jsme tentokrát dost kvality na to, abychom to dokázali.
Ne každý zápas se daří. Ke sportu patří i porážky. Je potřeba si z nich brát poučení. Třeba z toho, že bez koncentrace a nasazení se nedá uspět ani proti relativně slabšímu soupeři. Případně z toho, že na hřišti se musí mluvit. Ne však kritizovat spoluhráče za to, co udělali špatně, nebo komentovat výroky rozhodčího. Je potřeba organizovat hru a vzájemně se povzbuzovat, když se nedaří.
Po dvou porážkách v řadě je potřeba zvednout hlavu a poctivě trénovat. V neděli nás totiž čeká tradiční rival Braník.
Při prohře na hřišti byli: Pospíšil, Jun, Krčil, Zábranský, Gill, Hadraba, Žebrakovský, Hůlka, Hartman, Sonakiya, Hakl, Rossmann, Krejčí, Nevečeřal, Melichar