lupráce
Komentář
Na zápas v Kolovratech jsme obtížně dávali dohromady základní jedenáctku. Vinou zranění se početný dvacetičlenný kádr značně zredukoval. Na lavičce tak seděl se zraněnou nohou náhradní brankář a dva hráči do pole. Jeden po léčbě antibiotiky, druhý po týdenní viróze.
Navzdory tomu jsme v prvním poločase byli lepším týmem a dostávali se i do nadějných příležitostí. Pomáhal nám k tomu vítr, který nás k soupeřově brance popoháněl. Brankáře jsme však překonat dlouho nedokázali. V některých momentech chyběl větší klid, jindy volba jednoduššího řešení. Přece jenom patičkou se gól nedává lehce.
Čtyři minuty před poločasem jsme se branky dočkali. Pomohl nám k tomu dlouhý aut. Po něm jsme se dostali k odraženému míči. Ten jsme nasměrovali na volného spoluhráče na úrovni penalty. Ač v roli obránce ukázal ofenzivním spoluhráčům, jak se mají šance proměňovat.
Po přestávce jsme dodrželi tradici. Ta spočívá v tom, že se nám v Kolovratech výrazně lépe vydaří první poločas. Proti větru jsme se už tak často před branku domácích nedostávali. Zodpovědně jsme však bránili. Na nerovném a kluzkém terénu to ne vždy bylo jednoduché. Občas jsme se dostali do rychlého protiútoku bez kvalitního zakončení. V poslední minutě jsme si vypracovali velkou šanci, kterou domácí zastavili faulem v pokutovém území. Rozhodčí, který byl k některým ostrým zákrokům Kolovrat poněkud benevolentní, tentokrát neměl na výběr. Musel nařídit penaltu. Tu jsme s přehledem proměnili.
Zápas sice nepřinesl přehlídku pěkného fotbalu, ale ukázal charakter týmu. Nasazení a bojovnost ho přivedly k dalšímu vítězství. Tím jsme si zajistili, že po podzimu skončíme nejhůř na čtvrtém místě. Pokud porazíme Vltavín, budeme moci přezimovat třetí.
Vítězství vybojovali: Melichar, Hadraba, Krčil, Zábranský, Kolář, Gill, Lebeda, Hůlka, Nevečeřal, Nafarieh, Rossmann, Hartman, Žebrakovský, Pospíšil
