lupráce
Komentář
Oproti předchozím ročníkům pravidla přinesla prodloužení hrací doby na celkem 60min čistého času, což při systému 4+1 znamená již pořádnou porci úsilí, které je třeba vyvinout. A toho naši kluci předvedli vrchovatě. Výběr čísel dresů, rozdělení do dvou týmů i rozcvičení před zápasem provedli zcela samostatně, přesně tak, jak jsou již zvyklí z tréninků. A nový pokřik zazněl taktéž jednohlasně – za vše velká pochvala!
Na hřišti pak již čekal ambiciózní soupeř se dvěma stálými gólmany a spoustou taktických pokynů plynoucích ze střídačky (tedy věci, na které máme soustu času v následujících letech). Chvilku tedy trvalo, než se naši kluci dostali do tempa, což se projevilo úvodními góly do naší sítě, které však vesměs padaly poté, kdy jsme nechali soupeře hrát a spíše jen „pozorovali“. Počínaje druhou čtvrtinou kluci začali předvádět naprosto vyrovnanou hru, všichni do jednoho naprosto sebevědomě ukazovali jednu hezčí kličku než druhou, a ve chvíli, kdy ke kličkám připojili následnou přihrávku do volného prostoru, stříleli krásné, a hlavně přímočaře provedené góly. Zaznamenali jsme vícero situací, kdy byli hráči Motorletu v chumlu, zatímco 3 Háječtí byli volní a aktivně si žádající přihrávku. Kluci o přestávkách sami analyzovali svoji hru a krásně popisovali, co jim v dané čtvrtině šlo, a co by mohli udělat jinak. Namátkou výčet výsledků některých čtvrtin z pohledu našich kluků jasně ukazuje vyrovnanou hru - 1:4, 4:3, 2:3, 0:1, 1:2. V neposlední řadě je též třeba vyzdvihnout, že kluci bojovali přes četné kopance a šrámy, které tvrdě hrající soupeř zasazoval.
Důležité je zmínit, že pokud jsme v něčem byli slabší, tak to byla chvílemi již zmíněná pozornost. Bylo to zejména ve druhé čtvrtině na bližším hřišti, kdy jsme 10 minut v podstatě sledovali, co Motorletští udělají. Posledních 5 minut jsme však převzali iniciativu. Pozornost u dětí je velmi často jako na houpačce. V těch podstatných činnostech, tedy individuálních a rozhodovacích, to z naší strany bylo velmi dobré. Organizace hry chvílemi vázla, ale to pro nás teď není ani zdaleka podstatné. Nakročeno máme velmi dobře a v naší cestě budeme nadále pokračovat a pomalinku si vkládat nové a nové informace právě k organizaci hry (míněno např. obsazování, větší důraz na držení pozic – zadních a předních útočníků a obecně větší součinnosti). Stále je klukům však pouhých 6, 7 let a je třeba se zaměřit na podstatné. A ty podstatné věci se nám v zápase dařili.
Za krásného a velmi teplého zářijového počasí kluci nasbírali velmi cenné zkušenosti a odcházeli s dobrým pocitem z předvedeného výkonu, což je to nejdůležitější.
Zápasu se zúčastnili: Dan Adamec, Víťa Dovhanych, Maty Fiala, Jára Juráček, Miky Juráček, Ondra Mašek, Honzík Moravec, Vojta Sajler, Fíla Valo, Jára Votípka, Marťas Sršeň, Míša Holý
