lupráce
Komentář
První poločas byl z naší strany naprostá tragédie. Chvílemi to vypadalo, že místo fotbalu hrajeme vybíjenou. Vyhni se protihráči a hlavně, aby tě netrefil míč. Všude jsme byli pozdě, nedostupovali jsme, byli jsme bez pohybu, prostě každá činnost byl přesný opak toho, co trénujeme a co se učíme. Za celý poločas se nám povedly přibližně tři přihrávky a jedna klička. Většina kliček končila naběhnutím do soupeře bez náznaku pohybu do strany. Sice jsme dali jeden gól, ale soupeř si v klidu zastřílel. Vyražené střely v poklidu doklepával do prázdné brány za statického přihlížení téměř všech na hřišti. Náš zmar demonstrují tři akce z prvního poločasu, kdy jsme se dostali do soupeřova vápna v pěti proti dvěma obráncům a nebyli jsme schopni ani zakončit.
První poločas dopadl velmi tragicky a bohužel většina kluků o poločasové přestávce ani nejevila o výsledek a předvedenou hru moc zájem. Poděkování patří místní kantýně, kde pro všechny kluky uvařili s ohledem na nepříznivé a deštivé počasí čaj na zahřátí. Kluci se zahřáli a k předvedené hře jsme si pár věcí řekli. Soupeř totiž nebyl technicky výrazně lepší, rozdíl byl pouze v pohybu, důrazu a chuti hrát.
V druhé polovině se náš výkon rapidně zlepšil, začali jsme si hráče obsazovat, začali jsme napadat, a i když jsme rychlostně občas nestíhali, tak jsme souboj a vracení nevypouštěli a tím nenechali soupeři klid v zakončení. Obraz hry se změnil a najednou jsme se jednoduchou hrou začali dostávat i do šancí. Stačilo místo pokusů náběhů do protihráčů přidat do hry víc nahrávek a najednou jsme se dostali k zakončení a pro mne druhý poločas skončil zaslouženou remízou. Zlepšený pohyb byl znát hlavně u Péti Leipolda a Juriho Dovhanyče. Adam Vagenknecht měl sice i v druhé polovině zápasu problém s pohybem bez míče, ale kluky jako kapitán začal na hřišti burcovat a na výkonu mužstva to bylo znát. Kluci začali dávat góly, byli jsme najednou vyrovnaným a chvílemi i lepším soupeřem a u všech byl znát nárůst sebedůvěry, dovolili jsme si víc kliček, míče tolik neodskakovali a hlavně přihrávky začaly lítat tam kam měli v potřebné razanci a následným zpracováním.
I přes inkasované góly musím pochválit hlavně za druhý poločas obranu Míša Knot a Adam Průša, který zvládli téměř bez střídání. Zahráli dobře pozičně, soupeře včas dostupovali a Michalovi v bráně oproti prvnímu poločasu dost pomohli. Sebrali odražené míče, nenechávali soupeře tolikrát zakončit a hlavně Adam se vrhal do soubojů bez ohledu na to kolik je tam soupeřů, nebo ho v chumlu nikdo nakopne. Dovolil si ve vápně i pár skluzů které byly úspěšně provedeny. Adama bych pro dnešní zápas vyhlásil naším nejlepším hráčem.
Pokud budou kluci v dalších zápasech hrát jako nedělní druhou polovinu zápasu, tak se určitě dostaví i lepší výsledky.
Utkání se zúčasnili: Dovhanyč, Erdinger, Janovský, Kraus, Kupec, Knot, Leipold, Moravec, Průša, Petr, Sojka, Šulek, Vagenknecht
