Komentář
K utkání na Aritmě jsme přijeli v uvolněné atmosféře s cílem zahrát si pěkný fotbal. Věděli jsme, že to bude náročné, zajímavé bylo sledovat kluky, jak si s únavou poradí.
Na prvním hřišti jsme odehráli vyrovnané utkání. Je pravda, že soupeř hodně šancí, hlavně ze začátku neproměnil, ale to samé potkalo nás v průběhu dalších čtvrtin. Soupeř hrál velmi do těla, my jsme si však dokázali poradit a i tyto souboje vyhrávat.
Na druhém hřišti jsme inkasovali častěji. Chyby pramenily z malého pohybu, nedůrazu a nepřesnosti. Bylo vidět, že toho mají kluci „plné kecky“ a například jindy neúnavný Miky také nemohl. Během dvou čtvrtin si soupeř vytvořil velký náskok. Proto jsme udělali pár změn, které nesly ovoce. Řekli jsme si, že zkusíme najít poslední síly a soupeře od začátku 3. čtvrtiny zatlačit. Výsledkem bylo spoustu šancí a průběžné vedení 0:2. Ke konci čtvrtiny jsme začali fyzicky opět ztrácet a soupeř otočil stav na 3:2. My jsme si ale ukázali, že i v takovém stavu dokážeme odehrát vyrovnanou partii.
Chtěl bych hráčům za všechny trenéry moc poděkovat, neboť všichni ukázali velké srdce a snažili se do poslední minuty.
Titulek článku souvisí s písní, kterou jsme hráčům během týdne pouštěli. - Když nemůžeš, tak přidej víc
Zápasu se zúčastnili: Bartoš F., Domša, Goikoetxea, Hadraba, Holý, Konečný, Kubánek, Limberg, Málek, Němec, Oráč, Pechanec, Slavík, Stříbrský, Šilhnánek, Štěpánek, Trnka, Zlatuška.