Komentář
1) Varnsdorf - Háje 2006 ( 4:1 )
Do zápasu jsme vstoupili velmi aktivně a cítili jsme, že můžeme uspět. Domácí hráli velmi jednoduše, pokud chytil brankář míč ze hry, okamžitě překopával hřiště dlouhým balónem. Zápas byl enormně soubojový a některé zákroky byly velmi za hranou. Tentokrát ovlivnil utkání i rozhodčí, nerad to zde popisuji, ale z mého pohledu to utkání ovlivnilo. Domácím se zákroky na naše hráče často nepískali, stačilo však, aby rozhodčí hráčům nastavil parametry toho, co je již za hranou a upozornil je na takové hraní, to se však nestalo.
Je to velká škoda, neboť jsme se všichni mohli soustředit jen na hru kluků, takto to bohužel nešlo a i já jsem tentokrát musel překročit svou hranici a diskutovat s rozhodčím. Klukům jsem se za to po zápase omluvil, ale cítil jsem potřebu je bránit, když neměli na hřišti zastání a tvrdá hra soupeře mohla dále vést k vážnějšímu zranění.
Kluci bojovali, ve třetí třetině se statečně pouštěli do tvrdých soubojů a na hřišti nechali maximum. Nejvíce nás tlačí bota v zakončení, šance si vytváříme, ale před brankou jsme nervozní, zakončujeme zbrkle a nepřesně. To byl hlavní faktor toho, že jsme dali jednu branku a soupeř čtyři.
2) Háje 2006 - Admira ( 2:18 )
Velmi zajímavé utkání s tragickým koncem. V úvodu nás hosté zatlačili a my jsme se velmi pomalu dostávali do utkání. Pramenily z toho chyby a vedení soupeře 0:2. Ve druhé polovině první třetiny jsme však dokázali zapnout na vyšší stupeň a dokázali jsme srovnat stav na 2:2.
Ve 2. a ve 3. třetině přišlo bohužel zatmění a obdrželi jsme spoustu, ale spoustu jednoduchých branek. Kluci mají za sebou těžké jaro, kdy se herně zvedli, ale výsledkově to nevycházelo. V závěru zápasu na ně vše dolehlo a proto se na konci objevil takový výsledek. Do příští sezóny chystáme samozřejmě posílení, premiérový ročník v lize jsme zkusili hrát jen s hájeckými odchovanci, což je skvělá vizitka, ale k vyrovnanějším zápasům je potřeba mužstvo posílit.
3) Roudnice nad Labem - Háje 2006 ( 5:2 )
Tento zápas nás velmi mrzí, věřili jsme, že se v posledním venkovním zápasem dokážeme rozloučit vítězstvím. Od začátku utkání jsme si zatím šli, byli jsme aktivnější a hladovější. Bohužel a to se stávalo po celou sezónu nás brzdí jednoduše obdržené branky. Nepodaří se nám z prvních šancí vstřelit branku, aby se nám zvedla herní odvaha, naopak inkasujeme. První branka padla až na konci první třetiny. Druhá třetina měla podobný scénář, měli jsme větší držení míče a soupeř se moc za půlku nedostal, až na pár výjimek. Po jedné takové zahrávali domácí přímý kop a z dorážky zvýšili na 2:0.
Následovala pauza na pití. Všichni jsme cítili, že máme sílu utkání otočit. Po krásné spolupráci Míši a Toma Lacka, jsme snížili po pauze na 2:1. Ještě více jsme ožili a za aktivitu jsme byli odměněni penaltou. Na ní si nejvíce věřil Ondra Pechanec a také ji s přehledem proměnil, 2:2. Před třetí třetinou byl tak stav vyrovnaný a ve velkém horku měla rozhodnout závěrečná třetina.
Je možné, že jsme ztratili mnoho sil při dohánění ztráty, ale třetí třetina byla z naší strany ta nejslabší. V prvních 10 minutách jsme ještě pokračovali v naší hře a zde měl padnout rozhodující gól, ten jsme však nevstřelili. Poté přišly šance soupeře, který je dokázal proměnit. V závěru už jsme hodně riskovali, hráli jsme 1-3-3, branku jsme však z našich šancí už nedali a utkání jsme prohráli.
Mrzí mě to za kluky, v zápase nechali všechno a nestačilo to. Ukázali však velkou sílu a týmovou spolupráci při dohánění nepříznivého skóre. Celou sezónu byla v kabině úžasná atmosféra, máme skvělou partu a při dobrém doplnění, budeme v příští sezóně mnohem silnější.
Zápasů se zúčastnili: Domša, Goikoetxea, Hadraba, Málek, Klikar, Kubánek, Lacko, Pechanec, Oráč, Slavík, Stříbrský, Sobotka, Šilhánek, Trnka, Zlatuška.