lupráce
Komentář
Každý z nastoupivších hráčů však zaslouží poklonu. Silného soupeře se nezalekli a na hřišti nechali duši.
Absence hráčů však byly znát. Nejvíce bylo cítit, že nám chybí brankáři, respektive kluci, kteří od nás chodí do branky nejčastěji. Naši hráči se každý nedostatek snažili dohnat dravostí a chutí hrát. To je pozitivní leč leckdy lehce kontraproduktivní. Začínáme se učit umění zklidnit hru, nahrát si a postupně tvořit útok. Dnes byl tohle aspekt hry, který nám scházel. Pokud bychom si kolikrát pomohli přihrávkou, pošetřili bychom tak moc potřebné síly.
Hráči utkání končili vyčerpaní, na hranici sil a často smutní z obdržených branek. Zajímavé je však pozápasové hodnocení v šatně. V minulém kole jsme vyhráli nad Vyšehradem, náš výkon byl však silně za očekáváním. Pozápasové hodnocení hráčů v šatně tomu odpovídalo a i přes vítězství převažovaly negativní dojmy. Teď zpět k utkání s Braníkem. Jednoznačná prohra a zasloužené vítězství soupeře. Pocity v šatně byly ale převážně smíšené. Jen tři hráči měli jednoznačně špatný pocit. Většina hráčů našla mnoho pozitivních dojmů pokažených prohrou a byli i tací, kteří měli ze zápasu jen pozitivní pocit.
Značí to jediné. Naši desetiletí hráči chtějí vyhrávat a na výsledku jim záleží. Pokud ale kladná čísla ve skóre nejsou podpořena dobrým výkonem, je zle. Pokud se však prohraje, ale na hřišti se nechá všechno, většina z nich pak má dobrý pocit ze slušně odvedené práce.
Zdaleka ne všechno bylo v utkání povedené. Klukům ale nemohu upřít snahu a bojovnost. To je to, co na sobě po zápase ocenili a já jsem za to rád a souhlasím s nimi.