lupráce
Komentář
Počasí nemohlo být se svými 23 °C příznivější, pěkná tráva jakbysmet, a proti nám soupeř, se kterým jsme zvyklí hrát vyrovnané zápasy, a víme, že natrénováno máme dobře. Co tedy zbývá? No, snad se trochu těšit a mít chuť hrát... tedy přesně to, o čem jsme si dlouze povídali po minulém zápase před týdnem.
Z důvodu jedné absence jsme na hřišti A hráli jen s jedním střídajícím hráčem, navíc nás tam limitovala drobná zranění. Začali jsme nebojácně gólem, pak srovnáno na 1:1, poznali jsme, že soupeř je technicky zdatný a umí si nahrát. Jak to tedy řešit? Jednoduše – budeme si nahrávat také, a to do stran, kolmicemi, a hlavně velmi rychle. Co nám to přineslo? Vedení 8:1 po první čtvrtině, krásně vymyšlené góly, a hlavně obrovskou radost z týmové hry. Připomínalo to opět výkon jednoho hřiště z loňského větrného zápasu na Aritmě, kde jsme také hráli v duchu jeden za všechny, všichni za jednoho, společně útočili i zaskakovali obětavě v obraně. Samozřejmě, že byly chvilky, kdy se nám věci úplně nepodařily, a dostali jsme góly, ale chuť bojovat trvala až do závěrečného hvizdu. Odměnou pak bylo 19 vstřelených branek a dílčí vítězství tohoto hřiště – dík paří Danovi, Honzovi P., Matymu, Járovi J., Tomáši K. a Tomáši J. za super výkon!
Podíváme-li se na hřiště B, stejné hodnocení za vytrvalou bojovnost a snahu si jednoznačně zaslouží Víťa. Bohužel, jeden za všechny k sobě potřebuje ty "všechny", aby to fungovalo. Leč i hráči na druhém hřišti vstoupili do zápasu nebojácně a na prvních pár minut „zavřeli“ soupeře na jeho vlastní polovině, po pár inkasovaných brankách se herní projev bohužel natrvalo změnil. Občasná bojovnost a chuť do zápasu byla vidět pouze u Járy V. a Marťase S.. Již zmiňovaný Víťa bohužel většinu zápasu makal osamocen. Ostatní kluci často jen předstírali účast v soubojích a o chuti získat míč se asi hovořit nedá. „Odměnou“ nám bylo 8 inkasovaných branek již v první čtvrtině. I když určité zlepšení se v dalších čtvrtinách vypozorovat dalo, stále se jedná o velmi podprůměrný výkon. Problémem nebyla pouze bojovnost a chuť hrát (i když z toho vše pramenilo). Chyběla nám hlavně již zmiňovaná soudržnost a spolupráce. Jako by se kluci vždy na chvilku rozhodli, že zaberou, ale vždy se rozhodli tak, že zaberou jen oni sami a vše vyřeší bez pomoci ostatních. Osamocený hráč však leckdy nezmůže mnoho a další takový neúspěch jen snižoval chuť kluků hrát. Přitom jednoduchá přihrávka by leckdy pomohla a byla přímo nad zlato.
Mohl bych tu o dnešním zápase polemizovat na desítkách stránek. To si ale nikdo nepřejeme. Proto vše zakončím jen konstatováním, že teď je to jen na klucích. Je jen na nich, zda chtějí odcházet ze zápasů spokojení a s průměrným hodnocením 1* nebo naštvaní, rozmrzelí a smutní s průměrným hodnocením za 3.
Zápasu se zúčastnili:
hřiště A: Dan Adamec, Jára Juráček, Maty Fiala, Tom Jiskra, Tom Kubík, Honzík Pitro
hřiště B: Víťa Dovhanych, Jára Votípka, Marťas Sršeň, Honzík Moravec, Míša Holý, Vojta Sajler, Fíla Valo
