lupráce
Komentář
Čekal nás Xaverov, o kterém mezi hráči kolovala šeptanda "to jsou ti, co nám vždy dají 50 gólů". Ano, pohledem na statistiku (kterou však nesledujeme a nevyhodnocujeme) loňska, oba zápasy se nám tehdy příliš nevyvedly, a v průměru jsme je prohráli o 27 gólů. Snad proto jsme (opět) na jednom hřišti do první čtvrtiny nastoupili bez jiskry a elánu a prvních 10 minut jen sledovali, jak na našeho (výborně chytajícího) gólmana Tomáše soupeř pálí jednu střelu za druhou.
Po přestávce jsme zvýšili nasazení...a ejhle...ono to jde. Najednou jsme zjistili, že v kličkách jsme minimálně stejně dobří, střelu máme stejně prudkou, a bojovat umíme jako lvi!
V tomto duchu se pak nesla většina zápasu, bylo to bojovné a fyzicky velmi náročné, s krásnými góly jako např. Mikyho zatočený prudký roh, nebo vypracované góly Járy J. a Honzy P. V druhé půlce však některé naše hráče opět opustila chuť hrát...a to rozhodlo...obdrželi jsme několik rychlých gólů, které se nakonec ukázaly jako rozdílové.
Kdyby je vždy kdyby, ale tentokrát je jednoduše popsatelné - rychleji si nahrát do volna, roztáhnout hru ke stranám, a snažit se hrát do poslední minuty - v takovém případě by o naší výhře nebylo pochyb. Protože na kdyby se ale nehraje, v konečném účtování vstřelil soupeř o (pouhých) 5 branek více, což v kontextu s minulou sezónou znamená mohutný postup vpřed - dokonce takový, že ho s obdivným pokyvováním hlavy po zápase hodnotili i trenéři Xaverova.
Zápasu se zúčastnili: Honza Moravec, Honza Pitro, Fíla Valo, Jáchym Novotný, Martin Sršeň, Maty Fiala, Míša Holý, Jára Juráček, Jára Votípka, Tomáš Jiskra, Tomáš Kubík, Víťa Dovnanych, Vojta Sajler, Miky Juráček
