Komentář
Zápas budu hodnotit z mého pohledu. Z toho, co jsem slyšel, se ale na druhé straně hřiště odehrávalo něco podobného.
První půlku zápasu se nám vůbec nedařilo, ačkoliv kluci nehráli špatně. Jediná má rada se tak týkala vzájemné spolupráce. Nevím, zda to bylo mokrým povrchem, nebo tím, že jsme většinu času hráli soupeřovou kulatou krychlí, ale nevycházeli nám kličky ani standardní nahrávky. Góly jsme dokázali vstřelit pouze po vybojovaných individuálních akcích.
Druhá půle byla o něčem jiném. Díky rodičům se podařila vytvořit skvělá atmosféra, která nám vyhovovala a góly se začaly sypat. Skvělá práce našeho brankáře, aktivní napadání rozehrávky, ale i bojovnost obou zraněných Danielů, z nichž jeden skutečně celý zápas kulhal a nemohl běhat. To všechno nám nakonec po náročném zápase přineslo ovoce.
Znovu nastavuji trend třešničky na konec. Již druhým zápasem jsme těžili z velice aktivního napadání, které bylo smrtící, bylo-li doplněno vysokou hrou brankáře. Dokázali jsme tak vstřelit i 3 góly do 2 minut. Samozřejmě tento styl hry je velice náročný a na mysl mi tak přišla slova mého trenéra z dětství, která zněla : "Fotbal je o běhání, když nemůžeš, tak přidej." Rada nad zlato, nemyslíte?