Komentář
Začátek první čtvrtiny jsme bohužel klasicky trošku zaspali a nechali jsme si dát pár laciných gólů. Kluky to však neskutečně nakoplo a začali předvádět skvělé výkony. Především nebojácné výjezdy brankářů byly ozdobou zápasu. Po prvních gólech jsme nabrali sebevědomí a na hře se to krásně projevilo. Kluci se nebáli jít do kličky a místo nákopů převážně volili fotbalové řešení. Individuální schopnosti hráčů na obou stranách byly parádní, bylo k vidění několik krásných kombinačních akcí a padlo několik krásných gólů.
Tím víc mě zarazila reakce některých fanoušků. Pokřiky některých rodičů mě až zděsily. Když nám hráč po krásné individuální akci utíká na branku a z hlediště slyšíte: ,,Přeruš ho!“, tak mi je až stydno, jací fanoušci chodí na zápasy malých dětí. Několik kluků za mnou přišlo s tím, že tam na ně někdo křičí a že nechtějí hrát. Musíme si uvědomit, že klukům je pouze šest let a jsou na začátcích svého fotbalového vývoje, kde se mají učit řešit situace fotbalově i za cenu chyb. A nesmíme kluky učit, za každou cenu všechno nakopávat a faulovat rychlejší hráče, jen abychom nedostali gól. Jak víte, naši brankáři jsou vedeni k tomu, aby se nebáli vyjet dopředu a klidně i dali gól. Budu mnohem radši, když to třikrát zkusí a dostaneme z toho i nějaký gól, než když každý míč nakopneme.
Je mi smutno, že se po zápase řeší pouze výsledek místo předvedené hry, kvůli které se (za mě) v této kategorii zápasy hrají. Proto naše nejvyšší liga vypadá tak, jak vypadá, hráči jsou nuceni řešit situace co nejjednodušeji, jen aby uhráli výsledek a na kreativitu se zapomíná. A když budeme hráče od mala vést tímto směrem a budeme jim říkat, kde mají stát a kdy mají míč ukopnout, tak nemáme šanci se srovnávat s top úrovní světa.
Chtěl bych však poděkovat těm slušným fanouškům, co se nenechali strhnout a fandili v rámci slušného chování.