Komentář
Hřiště trenéra Lukáše:
I přes velmi dobré tréninky během týdne jsme na ně z nějakého důvodu nedokázali plně navázat. Jestli to bylo dřívějším vstáváním, mokrou trávou nebo něčím jiným zkrátka nevím, ale některé hráče se mi zkrátka nepodařilo nahodit do zápasového tempa. I přes nepříznivý výsledek si myslím, že to bylo vyrovnané utkání. Spousta soubojů, přihrávek i individuálních průniků. Kdybychom neměli výpadky v koncentraci, věřím, že by se nám podařilo dát více gólů a méně jich inkasovat.
Po zápase jsme si tradičně zhodnotili zápas a hodnotil jsem zelenou i oranžovou barvou. Byly tam skvělé momenty jako otočení hry, bojovnost, zrychlení po kličce. Zkrátka tak, jak Háje znám z tréninku. A oranžové momenty, kdy jsme byli spíše diváky než hráči. Tyto barvy se objevily i v hodnocení kluků. Někdo hodnotil slovy: “Dávám zelenou, líbilo se mi všechno" nebo “Líbilo se mi, jak jsme si nahrávali" a někdo naopak “Já dávám oranžovou. Nelíbilo se mi, že jsme se nevraceli".
Zcela cíleně jsem klukům do zápasu moc nezasahoval. Nechtěl jsem zasahovat do jejich rozhodování, vytahovat je z flow a zápas nechat na nich samotných. Kluci už musí na rychlé přepínání, obsazování, rozehrávání apod. myslet sami. Možným impulsem, proč jsem se rozhodl takto vést zápas je i ten, že trenér Stodůlek z druhého hřiště byl na mě zkrátka až moc rozkazovačný a moc hlasitý. Takových zkušeností z posledních zápasů přípravek (a žáků s ročníkem 2010) mám v poslední době víc a vnímám to na sobě já (že se více uchyluji k napovídání) a chodí za mnou sami kluci.
Určitě bych chtěl pochválit naše rodiče za skvělé fandění během zápasu. Líbilo se mi, že jste kluky podporovali a přitom se vyhýbáte radám a pokynům.
Hřiště trenéra Ondry:
Utkání na hřišti, které jsem většinu času sledoval bylo velmi vyrovnané. Bylo k vidění několik povedených akcí, kdy jsme se především v první čtvrtině díky bleskové rozehrávce brankáře, skvělé nabídce a pohybu dostávali do slibných šancí. Achilovou patou našich zápasů je proměňování šancí, kdy místo včasné střelby nebo přihrávky hledáme složitější řešení v podobě další kličky, čímž dáme prostor pro návrat bránících hráčů. Stále jsme však starší přípravka, takže se takovéto věci v našich zápasech budou ještě nějaký čas objevovat. V každém zápase však vnímám velký posun a když doladíme některé drobnosti, tak budeme nezastavitelní. Závěrem bych chtěl poděkovat všem rodičům, kteří opět udělali úžasnou kulisu. A místo udělování rad hráčům skvěle fandili.