lupráce
Komentář
První minuty prvního poločasu se nesl v duchu vzájemného oťukávání a zjišťování, co vše nám soupeř dovolí. Soupeř nám nechával prostor jak na rozehrání našich akcí, tak i na samotné zakončení. Postupně jsme se osmělovali více a více a zakončovali tak každou naší akci. Bohužel nás stále trápí efektivita. Z nespočtu nadějných akcí jsme vytěžili pouze dva góly. Soupeř se na naší polovinu dostával sporadicky, jejich útoky se nám dařilo přerušovat již v zárodku a tak náš brankář první poločas moc práce neměl.
Druhý poločas nás víc než soupeř, překvapila naše laxnost a polovičatost. Celým týmem začala prostupovat nálada, která vyústila ve větší a větší frustraci z nepovedených akcí. V této spirále jsme se nořili níže a níže a přístup některých našich hráčů tak až hraničil s výkonem odpovídajícím nedělnímu odpolednímu fotbálku za barákem (a i tam si myslím mají hráči větší vůli po vítězství). Nic na tom nezměnila ani hodně upracovaná branka, která nám měla pomoci zpět do zápasu. Opak byl však pravdou. Hra se nám začala rozpadat, hráči se přestali vracet do obrany a soupeř tak využil ve druhém poločase vše co jsme mu nabídli. Na naší polovinu se v druhém poločase podíval maximálně pětkrát, z toho třikrát vystřelil a my obdrželi dva góly.
Smíšené pocity - to byl nejčastější komentář, který zazníval po zápase z úst našich hráčů. Věřím, že si naši hráči odnesou z tohoto zápasu především poučení. Poučení, že zápasy nevyhrávají statistiky. Poučení, že žádný soupeř se neporazí sám. Poučení, že na hřišti se k odpovědnosti musíme přihlásit všichni, jinak přestáváme být tým.