Komentář
Vzhledem k tomu, že marodka byla velká a zápasy „A“ i „B“ týmů se hrály v podstatě souběžně, bylo jasné, že body si domů spíš nepřivezeme. Hlavní bylo zápas odehrát.
Nutno říci, že prvních 33 minut se nám dařilo zápas nejenom odehrát, ale odehrát ho se ctí. I přes to, že jsme v podstatě jen bránili a na polovinu soupeře jsme se dostávali jen sporadicky, si náš protivník nedokázal vypracovat stoprocentní šanci.
Poločasový výsledek 3:0 pro domácí už něčemu nasvědčoval, ale to, jakým způsobem se nám nevyvedla druhá půle, se očekávat nedalo.
I přes vztek, smutek a ponížení si všichni stateční, kteří na zápas dorazili v hájeckém dresu, zaslouží poděkování. Dá se říct, že šli do předem prohrané bitvy a alespoň těch prvních 33 minut dokázali bojovat se vztyčenou hlavou.
Zvláštní dík patří dvěma debitujícím dorostencům, které snad počet inkasovaných branek nedemotivuje v jejich dosavadním velmi dobrém sportovním růstu.