lupráce
Komentář
Po dvou výhrách v řadě byl leckdo na další zápas mužů B natěšen. Všichni (konkrétně 3) háječtí fandové však podstoupili dlouhou cestu přes celou Prahu zbytečně. Hlavně v útočné fázi se dala hra hájeckých nazvat trápením.
Jak popsat průběh zápasu… Míč kontrolovali převážně domácí, kteří si za první poločas dokázali vyprodukovat nespočet šancí. Ty buď trestuhodně zahazovali, nebo se skvělými zákroky předváděl Orlich. Po náročném vybojování míče jsme balon vždy poslušně vrátili soupeři. I přihrávky na 3 a méně metrů představovaly komplikaci. S tím přichází frustrace a chuť užít si míč co nejdéle, pokud ho náhodou mám na kopačkách. Proto jsme mohli vidět mnoho našich individuálních snach, které ale vždy končily stejně – ztrátou a výčitkami. To je přesný scénář našeho prvního inkasovaného gólu. Přehnaně dlouhé individuální držení míče, ztráta a vyčítání celé situace dorosteneckému obránci, který s nastalou situací mohl dělat jen pramálo – 1:0.
V šatně jsme se sice chtěli povzbudit, ale druhý poločas se nesl v naprosto stejném duchu. Nařízená penalta proti naší brance byla jen vyústěním soustavného tlaku domácích – 2:0. Soupeř se v zápase stihl radovat ještě potřetí, kdy po hezké kombinaci z jejich pravé strany přišla zpětná přihrávka na volného útočníka, který se nadvakrát prosadil – 3:0.
V závěru jsme se mohli dokonce dvakrát radovat i my, neb soupeř značně polevil. Avšak Shuyto mířil pouze do tyče a Vostrovský napálil vyběhnuvšího gólmana.
Výsledek tedy plně koresponduje s předvedenou hrou na hřišti a pro nás to znamená, že prostoru pro zlepšení je habaděj.