lupráce
Komentář
Vše bylo korunováno lacinou ztrátou na polovině soupeře a následným (ne)návratem v podstatě všech našich hráčů, z čehož vznikl samostatný nájezd dvou soupeřových útočníků na našeho bezmocného brankáře – 0:1. V držení míče jsme nepolevili, ale větší pohyb nepřibyl a náběhů za obranu bylo také pomálu. Naše akce tak často končili nákopem, který postrádal jakéhokoliv příjemce. Do šaten se tedy šlo za nepříznivého stavu po tom, co si spíše náznaky šancí vytvořili jen Linhart a Grešnjakov.
V druhé půli proběhla určitá střídání, z nichž nejdůležitější byly příchody Látala a Lačíka. Po příchodu prvně jmenovaného se hra citelně zrychlila a zápas začínal získávat na tempu. Po 80.minutě už tempo zápasu začínalo být pro soupeře, který neměl hráče na střídání, neúnosné. V podstatě všichni jejich hráči urputně bránili a jen krátkodobě se osvobozovali dalekonosnými odkopy. Vše vygradovalo v 85.minutě, kdy Látal přízemním pasem našel na hranici malého vápna Lojdu (který se z pozice stopera posunul v podstatě až na hrot), ten míč zpracoval pro Nguyena a ten se z bezprostřední blízkosti nemýlil – 1:1.
Cítili jsme, že tohle je naše šance a že tato branka může celý zápas zlomit v náš prospěch. Rychle jsme se tedy hnali za druhým gólem, který se dostavil záhy. Po nakrátko rozehraném rohu poslal Látal nadýchaný centr na zadní tyč, kde číhal Lačík. Ten, leč je jeho přirozený post spíše mezi tyčemi, dokázal, že číslo 9 nemá na zádech omylem a po vzoru jiných věhlasných hrotových útočníků nosících toto číslo, poslal míč hlavou za bezmocného brankáře – 2:1. Soupeř se v naprostém závěru pokusil o závěrečný tlak, ale síly znatelně scházely, a tak si naše „béčko“ mohlo připsat první 3 body.