Komentář
V obou zápasech jsme v první polovině nechali hrát především soupeře. Je to možná v hlavách hráčů, ale začínáme hrát až v okamžiku, kdy dostaneme branku. Jak v Satalicích, tak v Královicích jsme vždy brzy prohrávali. Naše hra se zlepšovala velmi pomalu, pokaždé nám chyběl pohyb, chuť a větší nasazení. V zápasech jsme sice možná lépe technicky vybavení, ale bez bojovnosti a většího zapálení to nepůjde.
V obou případech jsme tedy do druhé půle vstupovali s brankovou ztrátou. Za druhé poločasy si však kluci zaslouží pochvalu a my trenéři si samozřejmě musíme pokládat otázku: Proč takto nehrajeme od začátku? Neboť po pauze hrajeme jako úplně jiný tým. Kluci se snaží vše dělat rychle, čtou hru, tlačí na soupeře, odebírají míč, spolupracují a hlavně se dostávají do mnoha šancí a zakončení. Proto jim následně nedělá problém vstřelit za poločas pět či šest branek a utkání otočit.
Velké poděkování patří rodičům, kteří při utkání vytváří skvělou atmosféru a mají dostatek trpělivosti a nervů, neboť oba poslední zápasy byly velmi napínavé.