Starší přípravka B (2015)

Ročník 2009: Bliss aneb dokonalý pocit štěstí

Ročník 2009: Bliss aneb dokonalý pocit štěstí
Další jarní soutěžní kolo nás čekalo na hřišti Motorletu v Butovicích, který nás na podzim přehrál o 21 branek, a v loňské sezóně o 15, resp. o 20. Výkop v 9h ráno nám také většinově nesedí, a k tomu několik omluvenek ústící v to, že jsme jen těsně dali dohromady alespoň minimální počet hráčů. Co se pak v takovém případě může odehrávat v hlavě trenéra před úvodním hvizdem asi netřeba popisovat. Zato, to, co se odehrálo poté, by vydalo na román...
20:20
(10:10)
18.kolo v So 4.5.2019 09:00
Motorlet UMT.
Motorlet
FC Háje
Diváci: 50,

Komentář

S ohledem na paralelní zápas dalšího ročníku byla naše dvě hřiště od sebe tentokrát více vzdálena, nazývejme je dle polohy horní a dolní (diváci na místě již budou vědět). Dolní hřiště bylo prostě nádherné: zcela nová umělá tráva, maximální velikost, včetně lajn a zasíťování. Opticky to vypadalo, že je hřiště mnohem větší než na jakých hrajeme obvykle. Na něj vyběhlo našich šest borců, přičemž na střídání nebyl nikdo. Oproti tomu soupeř disponoval celou čtveřicí hráčů, která si vždy mohla odpočinout, což opepřila ještě úvodní dohoda s trenéry, kteří navrhli hrát 4x20 minut, aby si jejich hráči dostatečně zahráli. Stále to vypadalo, že karty nejsou ideálně rozdány.

Pak to však začalo. Ihned po úvodním hvizdu se naši kluci chopili míče, a svoji obvyklou kombinační hrou se bez bázně pustili do soubojů. A hle - po pěti minutách vedeme již 2:0! Zápas pokračoval v obrovském tempu a intenzitě, tedy přesně v takových podmínkách, o jakých se opakovaně bavíme, neboť toto je moderní pojetí fotbalu. Střídali jsme jak narážečky na krátko, tak prudké kolmice po stranách do náběhů, nevzdali jsme žádný z míčů, byť se již zdálo, že směřuje do autu, fantastickým pressingem jsme napadali rozehrávku soupeře. Byli jsme obětaví ve hře dozadu, a vypomáhali (zdvojovali) jsme, kde to jen šlo. Po první dvacetiminutovce jsme vedli 6:4. Kluci měli pár minut na vydýchání se, zmínili, že to je velmi intenzivní, ale bez výjimky s odhodlaným pohledem zamířili zase zpět.

Jak vypadala druhá čtvrtina? Naprosto stejně! Dokonce se zdálo, že hrajeme ještě uvolněněji, jakoby ani nešlo o vyčerpávající fyzickou aktivitu. Kromě dalších vstřelených gólů jsme si vytvořili bezpočet šancí, často kombinací v pokutovém území soupeře, a snahou "donést" míč až za brankovou čáru. Excelovali jsme i v přepínání, což nás mnohdy dostávalo do brejkových situací 3 na 1, apod., ve kterých jsme většinou byli velmi úspěšní. Soupeř nebyl schopen najít recept na naši hru. Několik málo gólů, co jsme obdrželi, padlo vesměs střelou z dálky. V polovině zápasu jsme tedy vedli již o 6 gólů.

Na druhou polovinu si Motorlet hřiště prohodil, ale vyjma první desetiminutovky, kdy jsme se museli adaptovat na jiné typy hráčů, a tím i jejich odlišnou hru, jsme v tempu nepolevili. Lahůdkou pak byl náš gól do prázdné brány, který začal rozehrávkou našeho brankáře křižně si nabíhajícím obráncům, od nichž pak jednou kolmicí a dvěma narážečkami zakončoval bezpečně útočník - akce a la PSG! Před všemi kluky, tj. Míšou, Járou V., Fílou, Mikym, Víťou a Tomem je třeba smeknout i ve smyslu fyzičky. Vydrželi toto ďábelské tempo až do konce, přičemž v závěru se místy zdálo, že naši kluci mají více sil než bohatě střídající soupeř. Gólově jsme toto hřiště vyhráli, ale odměnou budiž zejména obdivné pohledy a komentáře rodičů protihráčů, kteří nad naším výkonem a výdrží nešetřili chválou...!!!

No horním hřišti jsme nastoupili s jedním hráčem na střídání a vyjma počátečních minut první čtvrtiny se dá mluvit o velmi obdobném výkonu. Kluci nastoupili odhodlaní a plní motivace. Prvních pár inkasovaných branek je však trochu srazilo. Naše šance často končily dobrým zákrokem brankáře nebo nastřelenou brankovou konstrukcí, a tak jsme po první čtvrtině měli na kontě vstřelených branek pouze jedničku.

Kluci v sobě však našli neskutečnou psychickou sílu. I přes očividné velké vyčerpání se každý z nich vyždímal do naprostého zbytku svých sil. Tempo naší hry tak nemělo klesající tendenci naopak rychlost hry se v průběhu zápasu exponenciálně zvyšovala. Odměnou tak byl velký počet vstřelených branek v posledních dvou čtvrtinách. Obrovské vyčerpání bylo zjevné, to co však každý na našich borcích po zápase mohl vidět byly úsměvy od ucha k uchu.

A co naše obvyklé povídání si v šatně? Věc nevídaná, a přesto tak logická - absolutní spokojenost všech hráčů i trenérů (troufám si říci, že i rodičů), za kterou stojí jen a pouze "dát do toho všechno", z čehož pak pramení prostě ´bliss´, což je velmi výstižný anglický pojem pro dokonalý pocit štěstí. :)


sobota 4.5.2019 | QALO, Mikuláš Zbořil | Přečteno: 2404

Další články