Starší přípravka B (2014)

Ročník 2009: Když se zvítězí ale…

Ročník 2009: Když se zvítězí ale…
V neděli dopoledne jsme se sešli k prvnímu zápasu jarní části sezóny. Soupeřem nám byl známý tým z Podolí, proti kterému jsme si zahráli přáteláček o minulém víkendu.
26:19
(13:10)
12.kolo v Ne 24.3.2019 11:15
Háje UMT.
FC Háje
Podolí
Diváci: 50,

Komentář

Před zápasem v kabině panovala skvělá nálada. Kluci si společně odsouhlasili nový týmový pokřik a s vědomím, že soupeře před týdnem zaslouženě přehráli, šli na plac. Věřit si však každý může jak chce, ale první takzvaný mistrovský zápas a nervozita s ním spojená udělá své.

Často jsme mohli vidět drobnou chybičku, či nedokonalost při kličce nebo kombinaci, která nás stála ztrátu a zmaření šance. Chybami se člověk učí, a to je v pořádku. Rozdílný byl však přístup našich hráčů k chybám a následným obdrženým brankám. Na jednom hřišti se hráči semkli, vzájemně povzbuzovali a následně i přes občasné výpadky koncentrace dokázali soupeře přehrávat. Například Míša Holý předvedl impozantní výkon korunovaný mnoha brankami. Komentář Víti: „Jak to, že když hrajeme přátelák, tak nám to tak jde, a když zápas, tak nám to nejde…?“ ale nutí k zamyšlení. Vše je to o hlavě.

Kluci na druhém hřišti hledali chybu jinde než sami u sebe. „Oni faulujou.“, „Naše druhá skupinka má ty nejlepší hráče“ nebo vzájemné výčitky: „Proč jsi mi nenahrál“, „Vůbec neběháte“. Některé z námitek mohou být i oprávněné, ale to neřeším.

Je v pořádku chtít vyhrát. Je v pořádku pěstovat v dětech soutěživost. Tohle všechno děláme, hodně však záleží, jakých prostředků k tomu používáme. Když opakovaným závěrem některých z hráčů je, že pokud jsem okopáván, oplatím to soupeři ještě tvrději a zákeřněji, vyznívají otázky. První je: Chci takové chování svého hráče? Mou odpovědí je jednoznačné ne. Pak se však musím ptát. Kde nabyl tohoto přesvědčení. Udělal jsem něco špatně? Říkám něco tak, že v něm tohle probouzím…?

Jde o podstatné otázky, které se často týkají drobností. Tyto drobnosti však zásadně ovlivňují charakter našich dětí. A charakter je podstatný. Nevychováváme jen hráče, ale hlavně osobnosti a lidské bytosti, kterým přejeme ten nejúspěšnější a nejšťastnější životní příběh. Na důležitosti charakteru a chování se shodli i sami kluci, kteří si na lavičce řekli, že prskající a negativně naladěný hráč zle ovlivní celý tým a hru.

Nechal jsem se trochu unést a rád bych zde vyzdvihl i klady. Obecně se herně zlepšujeme, jsme dravější, techničtější, kooperativnější a co je důležité, produktivnější. Slušnou produktivitu ukázaly statistiky, za jejichž pozorování vděčím dvěma tatínkům.

Celkové vítězství kluky nadchlo, ale bezprostřední pocity po zápase, kdy hráči vše hodnotili bez vědomí výsledku, byly spíše negativní. To je ten hlavní důvod, který mě přiměl zamyslet se nad celým utkáním. Zpětná vazba je to nejcennější, co od dětí máme.

Závěrem si neodpustím drobné popíchnutí jinak fanouškovsky se zlepšujících rodičů. Nevzpomínám si, že bych v zápase slyšel jednoduché „Háje do toho!“. V dobré víře bylo často slyšet „Kluci makejte!“ nebo „Zaber“, ale všichni jsme si asi všimli, že tohle moc nepomáhalo… No co, možná na nás všechny dolehla tíha „mistrovského“ zápasu. 😊

Těšíme se na nadcházející zápas a věříme v další vítězství, tentokrát bez jakéhokoliv "ale" a jen s pozitivními pozápasovými pocity.

Zápasu se zúčastnili: Dan Adamec, Víťa Dovhanych, Jára Votípka, Tom Jiskra, Ondra Tomášek, Fíla Valo, Vojta Sajler, Honzík Pitro, Honzík Moravec, Marťas Sršeň, Míša Holý, Maty Fiala, Dan Závorec, Maty Petrák


neděle 24.3.2019 | Mikuláš Zbořil | Přečteno: 3640

Další články