lupráce
Komentář
Do turnaje jsme vstoupili s nadšením a jen díky tradičnímu neproměňování šancí jsme z prvního utkání proti Barrandovu odcházeli s prohrou na kontě. Druhý zápas se ukázal jako klíčoví pro zbytek turnaje, respektive jeho druhá polovina. První poločas s Hostivaří jsme herně ovládli, ale svou převahu a své šance jsme dokázali přetavit jen v těsné vedení 1:0. Toho bezezbytku využil soupeř v druhé půlce zápasu. V podstatě z každé střely na bránu se radoval a přestože jsme znovu měli mnoho příležitostí, vstřelených branek bylo v konečném součtu na naší straně méně.
Toto utkání kluky zlomilo. Tato psychická "deka" však přišla v ten nejméně vhodný okamžik. Před námi bylo střetnutí s našimi nastartovanými kamarády z ročníku 2008 (ti nakonec celý turnaj vyhráli). Když se jde do utkání s hlavou dole, velmi velmi velmi zřídkakdy se z něj odchází s hlavou vztyčenou. To se potvrdilo i nyní a my mohli pouze počítat góly v naší síti...
Pozitivem může být poslední zápas s domácí Zvolí. Tento mančaft v úvodu turnaje remizoval s hájeckým ročníkem 2008, a proto se dala očekávat další gólová smršť. I když jsme znovu prohráli, bojovnost a snaha s utkáním něco udělat už byla mnohem větší. Odměnou byly dvě vstřelené branky a alespoň nějaký ten úsměv na tváři.
Závěrečný turnaj vždy beru jako čas, který je jen pro děti a jen jejich. Tak se k takovým turnajům stavím a trochu mě proto mrzí, že během tohoto času zde byly i slzy smutku. To však k fotbalu také patří. Světlou stránkou mohou být nasbírané zkušenosti. Kluci začínají být více sebeuvědomělí a začínají sami vnímat a cítit, kam se na hřišti hodí více a kam méně.
Turnaje se zúčastnili: Ondra Nepožitek, Pepa Vančura, Tom Král, Dave Neuman, Luky Ulrych, Kubík Jasa, Šíma Jeřábek, Tom Bílek
