lupráce
Komentář
Celý turnaj, hrající se podle zvyklosti na počet vstřelených branek, se nesl ve velmi příjemné atmosféře. Potkali jsme se s již pro nás známými celky, a tak už před turnajem bylo jasné, že nikdo náladu dětem kazit nebude.
Jediný, kdo víkend s chřipkou proležel v posteli, byl trenér, a tak jsme se na turnaj sešli v plné síle bez omluvenek. Díky tomu jsme střídali celé čtyřky. To považuji za hlavní důvod, proč hře občas scházela intenzita. Kluci se zkrátka nedostali do toho správného tempa. Víc klidu jim však často dovoloval i soupeř, a proto jsme mohli vidět nejeden povedený technický prvek.
Jediný zápas, kterému naprosto vůbec nechybělo nasazení, byl ten poslední proti Žižkovu. Oba mančafty do něj nastupovaly neporaženy a naši borci dobře věděli, že doposavad v turnaji vstřelili méně branek. Nevěděli však o kolik, hodně naléhali a my trenéři jsme se odvážili jim lehce napovědět. „Pokud vyhrajete o 5 a víc gólů, nemáte se čeho bát.“ Skutečný rozdíl byl 3 branky. Rozhodli jsme se pro tuto drobnou vnější motivaci a sledovali, co to s klukama udělá.
Výsledek byl působivý. Oba týmy hráli s velkou chutí, velkým nasazením a obrovskou vervou. Přišlo mi, že naši kluci k tomu však přidali i jakousi technickou vyspělost, kterou samovolně získávají samostatným učením. I díky tomu zmíněný zápas skončil našim vítězstvím 5:0.
Několikrát jsme v turnaji viděli postupné přenesení těžiště hry z jedné strany na druhou. Nikdy jsme to ale klukům nedoporučovali. Sami v určité chvíli zjistili, že je lepší míč posunout na druhou stranu, kde je více volna. Když se tam cesta zavře, proces se opakuje, dokud to nevyjde. Hezky se to pozoruje.
Za turnaj klukům tedy velké díky! Nejen za pohledný a chytrý výkon ale i za lidský projev. Když se nedařilo, často čtveřice na lavičce zafandila. Samovolné fandění kamarádům z Újezdu P4 je jen třešnička na dortu. Fanouškovsky se v dobrém světle předvedli i rodiče, kteří se v těžkých chvílích snažili kluky všemožně podpořit.
Turnaje se zúčastnili: Dan Adamec, Víťa Dovhanych, Tom Jiskra, Ondra Tomášek, Jára Juráček, Miky Juráček, Matěj Mrzena, Jára Votípka, Marťas Sršeň